Autoforum

/

Foto: Stellantis

Historie už asi tisíckrát ukázala, že pokud nedovolíte firmám vyrábět, co zákazníci chtějí kupovat, nebo zákazníkům kupovat, co firmy mohou vyrábět, zdevastujete tím ekonomiku a postupně i celou společnost. Proč se o to někdo pokouší znovu a znovu?

Hůře informovaným se může zdát, že Velká Británie upustila od své elektrické hysterie a po zrušení zákazu prodeje jiných než spalovacích aut od roku 2030 míří k poněkud racionálnějšímu fungování. Nic ale nemůže být dál od pravdy.

Britské království sice od jednoho nesmyslu upustilo, jeho prakticky přímý, možná i ještě horší ekvivalent ale ponechalo v platnosti. Nazvali jsme jej „skrytou formou elektrické totality”, protože ničím jiným ve svém principu není. A není také v principu ničím jiným než flotilové emisní limity v EU či tzv. CAFE standardy (Corporate Average Fuel Economy) v USA. Automobilky velmi drastickými metodami nutí prodávat určité množství elektromobilů, aniž by se kdokoli kohokoli ptal, zda o ně vůbec někdo stojí.

V případě Velké Británie znamenají kvóty na prodej elektrických aut povinnost prodávat následující procento elektromobilů v rámci celkového odbytu té které značky.

2024 - 22 %
2025 - 28 %
2026 - 33 %
2027 - 38 %
2028 - 52 %
2029 - 66 %
2030 - 80 %
2035 - 100 %

Kdo je nesplní, bude platit jako mourovatý. Jak ale chcete letos prodat víc jak pětinu elektrických aut, když zájem soukromých kupců je asi na jedné pětadvacetině a všechno ostatní je beztak daňovými výhodami a dalším přerozdělováním vynucená chiméra? Není to rozumně možné ani letos, ještě vyšší čísla pro další roky jsou pak ještě větší utopií.

Jakékoli podobné pravidlo je zdrojem další ekonomické nerovnováhy se vším špatným, co způsobuje. Každý elementárně ekonomicky vzdělaný člověk to musí vědět, je to naprostý základ tohoto oboru, přesto se lidé z vedení automobilek k podobným plánům obvykle hrdě hlásí, jakkoli jim musí být známo, že tím extrémně riskují a jimi řízené firmy to může přivést i ke krachu. Pár racionálně uvažujících manažerů ale ještě existuje a šéf Stellantisu Carlos Tavares je, tedy aspoň umí být jedním z nich.

Nejnověji se velmi přímočarou argumentací ohradil právě proti britskému nařizování, jak informuje Autocar. Tavares celý systém označil jedním slovem za „příšerný”, protože akorát omezí prodej benzinových a naftových vozů žádaných trhem, aniž by automobilkám dovolil nabídnout zákazníkům relevantní alternativu.

Podle Tavarese tak firmy budou nuceny snížit ceny nových elektromobilů na nerentabilní úroveň ve snaze vyhnout se pokutám, což ve výsledku bude devastovat celý průmysl. „Je to velmi jednoduché. Kvóty nutí výrobce automobilů mít každý rok v prodejním mixu rostoucí zastoupení elektromobilů. Problém je v tom, že přirozená poptávka současného trhu ve Spojeném království po elektromobilech je asi na polovině této kvóty,” začíná realisticky šéf Stellantisu.

„Pokud vám kvóta ukládá takovou podobu prodejního mixu, kde elektromobily mají dvojnásobek přirozené poptávky trhu, a nařízení vás tlačí do kouta tím, že říká: 'Pokud to nesplníte, zabijeme vás pokutami', důsledkem je, že všichni začnou tlačit na prodeje bateriových aut, což totálně zničí ziskovost,” uvedl dále. Jaký pak asi bude zájem firem na takovém „trhu” dlouhodobě působit? A pokud na něm působit budou, jak něco takového firmy dlouhodobě přežijí? „Asi nikdo nečeká, že výrobní gigant bude podporovat ztrátový byznys,” řekl též Tavares.

Kloudnou cestu ven nevidí, dotace nepovažuje za řešení. „Nežádám o dotace. Mohl bych. Ale to znamená víc daní a nemyslím si, že potřebujeme víc daní,” přidal Tavares s tím, že jedinou cestu vidí v organickém snížení cen elektrických aut a zlepšení jejich fungování alespoň dvakrát lepšími bateriemi. Ani pro jedno ale neexistuje prostor, rozhodně ne letos nebo v jakkoli jinak dohledné době. Nařizovat přirozeně nemožné prodeje elektrických aut v současné době je třemi slovy cesta do záhuby.

Zdroj: Reuters

Petr Miler