Autoforum

/

Foto: KTM

Dluží přes 70 miliard a na skladech má statisíce neprodaných motorek. To samo o sobě je pochopitelně velký problém, kouli u nohy ale pro KTM představuje také jeho závodní tým v MotoGP. Zájemci o něj se rýsují, ani ti ale nemusí být spásou.

Čas od času připomínáme, že automobilová branže připomíná zimní radovánky. Na kopec úspěchů se vždy drápete s námahou a často velmi pomalu, poté ovšem přichází velmi rychlý sešup. Zatímco ovšem na lyžích či snowboardu je chtěný a teprve při něm si užíváte podstatu věci, výrobci aut či motorek se jej bojí víc než čert kříže.

Jde o totiž kapitálově extréme náročné byznysy pracující s velmi malými maržemi, a tak může být i zdánlivě velmi zdravá a profitující firma snadno pár měsíců od hrozby krachu. Viděli jsme to v posledních měsících hlavně na případu Volkswagenu, ten v tom ale v současné době zdaleka není sám. Nissan je na podobně smutné lodi, na kterou se nedávno přidalo i rakouské KTM. To má na kahánku úplně nejvíc.

Už dříve se provalilo, že firma má dluhy ve výši 2,9 miliard Eur (něco málo přes 73 miliard korun), které nedokáže splácet. To samo o sobě je varovné, nedávno se pak u soudu provalilo, že na skladě má naprosto nesmyslné množství neprodaných motorek. V zásobách KTM trůní 265 tisíc strojů, což je ekvivalent toho, co KTM běžně prodává za rok na celém světě - třeba loňské registrace dosáhly na 280 tisíc motorek, ty předloňské se však pohybovaly okolo 268 tisíc kusů. A předchozí byly ještě nižší.

V důsledku toho firma potřebuje pomalu vánoční zázrak, aby se vrátila mezi živé a zdravé. Při pohledu na plánovaná opatření, která shrnuje Der Standard, je ovšem zjevné, že zrovna ten se nerýsuje. Firma sice počítá s poměrně drastickými kroky, na vyřešení jejích problémů ale nebudou stačit. Výrobce motorek totiž počítá s tím, že v průběhu ledna a února se zbaví 391 zaměstnanců, kdy od mnohých očekává dobrovolný odchod výměnou za odstupné. To je ovšem jen malá kapka v moři.

Ani redukce výroby do konce února, která případně může být prodloužena o další čtyři týdny, nevypadá jako něco, co razantně změní kurz firmy. Totéž pak lze říci o omezení pracovních hodin na pouhou třicítku týdně pro 83 procent zaměstnanců. Aby KTM skutečně dokázalo vzejít ze současné restrukturalizace při síle, je zapotřebí vyprázdnit ony sklady, přesunout zbytek výroby do levnější Asie a najít nového investora. První je ale rychle nereálné, roční odbyt neprodáte za měsíce. Druhé je zatím politicky neschůdné a to třetí nereálné i z obou zmíněných důvodů.

Firma má navíc u nohy ještě jednu kouli - závodní tým působící v MotoGP, který je sám o sobě ztrátovým byznysem. V tomto ohledu by možná Rakušanům mohl pomocnou ruku podat Lewis Hamilton. Společnost Liberty Media, která bude šampionát MotoGP ovládat vedle Formule 1, sice naznačila, že by se závody jednostopých i dvoustopých prostředků mohly odehrávat o stejných víkendech a na stejných okruzích, a tak by Hamilton měl jakožto majitel stáje i závodník sice pořádně napilno. Ale zase by to pro něj bylo logisticky snazší.

Britský pilot ovšem o koupi některé z motocyklových stájí mluví již od počátku roku, přičemž jeho aktivity se již točily i okolo týmů Gresini a Honda. V případě KTM by navíc bylo potřeba, aby závodní divize byla separována od mateřské společnosti. Rakušané totiž už oznámili, že v roce 2026 své aktivity v MotoGP ukončí tak či onak, což jim má uspořit 47,7 milionů dolarů (1,1 mld. Kč) ročně. Dřívější prodej stáje by jim pochopitelně ušetřil ještě víc a přinesl snad i nějaké peníze k dobru, pokud se ale zájemce nenajde, zřejmě nevyhnutelný krach KTM zabije i tyto jeho aktivity.

Dost možná tak KTM došlo na konec své cesty a místo restrukturalizace bude jediným řešením likvidace firmy. Společnost tedy stále neodepisujeme, zázrak v podobě nového investora logicky přijít může, v tuto chvíli k tomu ale vývoj nesměřuje. Navíc je zapotřebí, aby k takovému roku došlo rychle a aby nový majitel měl odvahu dělat razantní opatření. Což v drahé a přeregulované Evropě s rakouskou vládou za zadnicí nebude snadné. I proto možná nezbude nic jiného než nechat KTM padnout a zlikvidovat, části zbytků firmy by se jistě někdo ujmul a dovolil aspoň značce a některým jejím produktům přežít v jiné podobě.

Zdroj: Der Standard

Petr Prokopec