Autoforum

/

Foto: Red Bull Racing

Co je ruské, to si zaslouží potrestat, takový je v zásadě přístup současného světa k úplně čemukoli. Jistě existují lidé, proti nimž lze takto vystupovat bez hnutí brvy, ale je správné zaujímat stejný postoj ke každému Rusovi bez rozdílu?

Bude to v této době nepopulární názor, ale Rusů nám začíná být líto. Ne Vladimira Putina, Sergeje Lavrova a mnohých dalších, ty ať si vezme čert, ale obyčejných lidí, kteří mají aktuálně jen tu smůlu, že se narodili v zemi, jíž výše zmínění i nezmínění vládnou. Proti všemu ruskému se v posledních dnech zvedla bezprecedentní vlna odporu a jakkoli chápeme, co za ní stojí a co je jejím cílem, nejsme si jisti, zda je v této podobě správná.

Konexe na cokoli ruského začínají být trhány. Není těžké pochopit, že Mercedes nemůže spolupracovat s Kamazem na vývoji nových náklaďáků, když je používá armáda. Není těžké pochopit, že se ve válčící zemi nemůže odehrát finále ligy mistrů a není těžké pochopit, že tam nelze uspořádat závod Formule 1. Ale proč jsou Rusové vylučování prakticky ze všech mezinárodních sportovních soutěží? Co mají společného s tím, co se nyní děje, jak tomu mohli nebo mohou zabránit? Výjimky se možná najdou, pravidlo ale bude jen jedna odpověď: Nic a ničím.

Ani kdyby bylo Rusko demokratickou zemí, nebylo by to fér, protože křičet: „Neměli jste si zvolit toho šaška!” na někoho, kdo volil úplně jinak, nedává smysl. Rusko ale není demokratická země, je to autokracie. Vladimir Putin se „zvolil sám” a pokud navenek vytváří zdání ctění demokratických principů, zeptejte se Alexeje Navalného, jak se mu dařilo v tamních volbách. Budete se muset zajet zeptat daleko za Ural...

Chápeme, že cílem je vytvořit maximální tlak na vládnoucí režim, ale vše má mít svou míru. V čem jsme lepší, když trestáme naprosto nezúčastněné lidi, kteří se jen snaží uspět v tom, čemu obětovali celý život? Zrovna v Česku bychom to mohli chápat. Byli jsme přece po dekády součástí zločinného spolčení zvaného východní blok a i v čele naší země stáli lidé, které můžeme označit za masové vrahy. Co s tím mohli tehdy udělat úspěšní sportovci? Co s tím reálně mohl udělat kdokoli z nás? Každé srovnání kulhá, žádné dvě situace nejsou stejné, ale jistá podobnost tu je. Byli jsme oběťmi těch, kteří nám vládli a nedalo se jich dost dobře zbavit, i když jsme byli chudí a nemohli jsme vyjet ani lyžovat na druhou stranu Šumavy.

Málokdo si troufá proti tomuto diskriminačnímu jednání vystoupit, Rus Danill Kvyat, bývalý pilot Toro Rosso, Alpha Tauri, Red Bullu a šampion GP3, to ale udělal. Na Instagramu vystavil svůj názor na celou věc, kterým připomíná, že sport je tu od toho, aby lidi spojoval, ne rozděloval. A teď je využíván pro něco docela jiného.

„Vylučování ruských sportovců a týmů z mezinárodních soutěží je neférové řešení a jde proti principům, které nás sport učí - jednotě a míru. Kdo jiný když ne my, sportovci pomůže znovu stmelit národy v nadcházejících časech?” ptá se Kvyat a dodává, že válku rozhodně nepodporuje: „Děsí mě vidět dva bratrské národy v takovém konfliktu. Nechci vojenské akce a nechci, aby války ovlivňovaly budoucnost lidství. Chci, aby si moje žena a dcera mohli užít tento krásný svět.”

Je těžké mít na věc jednoznačný názor, situace je nepochybně složitá. Nemá ale Daniil Kvyat pravdu? Nezašlo tohle už moc daleko a západ jen neprohlubuje už tak hluboké zákopy mezi národy, které si jednoho dne budou zase blíž a takto k sobě budou jen složitěji hledat cestu?

Zdroj: Danill Kvyat@Instagram

Petr Miler