Autoforum

/

Neskutečných 7 000 kilometrů bude měřit železniční koridor, který zkrátí cestu z Pekingu do Moskvy po zemi na pouhých 32 hodin. Skoro polovina trasy už je hotová, teď si můžeme prohlédnout i rychlovlak pro ni určený.

Čínská společnost China South Locomotive & Rolling Stock Corporation Limited ve spolupráci s Ruským fondem pro přímé investice ukázala vlak, který by měl obsluhovat budoucí vysokorychlostní spoj z Pekingu do Moskvy a zpět. A je přesně tak megalomanský, jak byste už vzhledem k povaze obou zemí očekávali.

Samotný návrh vlaku má na svědomí prestižní australské designové studio Fordyno, které se postaralo o moderní exteriér i praktický a vizuálně atraktivní interiér. Uvnitř aerodynamické soupravy vznikne místo pro obchodní, standardní a ekonomickou třídu, některé vozy budou vyhrazené dětem. První obrázky ukazují hlavně vzdušný prostor, široká sedadla, umírněné barevné kombinace a minimalistický design.

Záměr spojit dvě hospodářská centra byl ohlášen v lednu roku 2015, délka „kolejové dálnice” vychází na ohromných 7 000 kilometrů, z toho cca 3 200 kilometrů směrem z Pekingu k ruským hranicím již existuje. Dráha se plánuje využívat pro osobní i nákladní dopravu. Celkový čas jízdy z Moskvy do Pekingu se zkrátí ze současných pěti dní na pouhých 32 hodin - v případě pozemní dopravy na takovou dálku jde o bezprecedentní záležitost.

První částí rusko-čínské vysokorychlostní železnice na území Ruska bude kmenová linka Jekatěrinburg-Čeljabinsk, kterou vlaky projedou za hodinu a deset minut. Dohoda o implementaci této části byla nedávno podepsána mezi německým koncernem Siemens, znovu Ruským fondem pro přímé investice a Uralským konsorciem vysokorychlostních železnic.

Očekávané náklady na dokončení celého megalomanského díla vychází na šílených 500 miliard rublů, tedy asi 180 miliard korun českých. Ruská centrální pokladna poskytne 231 miliard rublů, zbytek by měly do roku 2050 dodat regiony Jekatěrinburg a Čeljabinsk. Přesnější načasování výstavby závisí na tom, kdy bude rozhodnuto o přidělení federálního grantu.

Mirek Mazal