Autoforum

/

Foto: Toyota

Dnes a denně jsme svědky naprosto absurdních, technicky, ekonomicky i marketingově zcela neospravedlnitelných prohlášení, která slibují úplný přechod té či oné značky na elektrický pohon k určitému datu. Toyota něco takového odmítá a činí tak z velmi rozumných důvodů.

Když zvednete hlas proti elektrickým autům, najde se vždy dost krátkozrakých jedinců, kteří vás označí za člověka bránícího pokroku. Je to naprosté překrucování reality - pokroku nebrání ti, kteří volají po volné soutěži nespočtu technických řešení, ale naopak ti, kteří chtějí jedno z nich nařídit bez ohledu na cokoli. Však nikdo nemůže vědět, co přijde za pár let. Ostatně si jen vezměte, jak by asi vypadal svět, kdyby politici rozhodli, že telefonní budky jsou pro komunikaci to jediné možné a schůdné řešení, a proto není třeba ztrácet čas vývojem čehokoli jiného.

Zcela mimo je i argument vyzdvihující ochranu životního prostředí. Již mnohokrát jsme zmínili, že pokud by po něčem takovém politici opravdu prahli, pak nebudou bránit rozmachu syntetických paliv. S nimi totiž není spojena nutnost výstavby nové infrastruktury. Navíc mohou být používána jak novými vozy, tak již existující mnohamilionovou flotilou klidně od zítřka.

Za tlakem na elektromobilitu tedy nestojí nic jiného než ideologie vystavěná na vzdušných zámcích a vlivné lobbistické skupiny. Před nastoleným diktátem se ohnula většina firem, pokud jej některé samy nepomohly vytvářet, Toyota se ale soustavně nehodlá podřídit. Japonská automobilka se místo toho rozhodla, že investovat bude do všech možných druhů pohonu a nechá hlavně na zákaznících, jakým směrem se vydají. Zvolit budou moci přitom nejen elektromobil, ale také vodíkový, hybridní nebo benzinový či dieselový vůz.

Na první pohled se přitom může zdát, že takové rozdrobení investic není ideální. Zvláště s ohledem na zmíněné politické tlaky. Ovšem jakákoli podobná pravidla se mohou velmi rychle změnit, zvláště pokud se zvolená cesta ukáže být obtížně schůdnou. A to je v tomto případě mimořádně pravděpodobné.

„Často jsem v tisku kritizován, protože odmítám deklarovat, že by se automobilový průmysl měl stoprocentně zavázat jen k elektrickým autům,“ uvedl k danému tématu Akio Toyoda. „Já nicméně věřím, že musíme být více realističtí ohledně toho, kdy bude společnost schopná plně přijmout bateriové vozy za své a kdy je infrastruktura bude schopna podpořit ve velkém měřítku,“ dodal šéf japonské automobilky s tím, že Toyota není značkou vyznačující přístup „jedna velikost padne všem“.

Dle Toyody lze přitom horečnatost, s jakou jsou elektromobily tlačeny, srovnat s pár let starými přísliby, jenž se týkaly autonomních aut. Řada automobilek totiž prohlašovala, že s rokem 2020 pomalu zmizí volanty a pedály a většina lidstva bude užívat už jen robotické taxíky. Nyní se však píše rok 2022 a mnohé vozy osazené autopilotem nezvládají ani pohyb na liduprázdném parkovišti. Stále více tak zaznívají názory, že plná autonomie je utopií, které se nikdy nedočkáme.

Zas a znovu je tak třeba apelovat na to, abychom sledovali cíl, nikoli cestu, po které máme kráčet. Stejně to vidí i Toyota, který nehodlá vsadit na politiky, kteří tomuto tématu nerozumí, a zůstává věrný svému přesvědčení. Říká tak: „Nesmíme zapomenout, že skutečným nepřítelem jsou emise, ne konkrétní typ pohonu. Uhlíkové neutrality ale nedosáhneme sami, musí jít o ucelené řešení, do kterého budou zapojeny i další obory mimo ten automobilový.“

Tato slova jsou rozumná. Však k čemu je nám elektromobil, který sice nevypustí žádné lokální emise, ovšem při jehož výrobě dostane životní prostředí neskutečný zásah a beztak spotřebovává elektřinu z fosilních zdrojů? Odpověď si snadno domyslíte sami. Nejspíše ji pak znají i politici, rozehráli ale tak velkou hru, že přiznat chybu a udělat krok zpět se jim hned tak nebude chtít.

Zdroj: Motor Authority

Petr Prokopec