Autoforum

/

Foto: Virgin Hyperloop

Myšlenka je to od první chvíle zajímavá, její realizace se ale zdá být nemožná. Do budoucna připadá v úvahu pouze pro převoz nákladu, lidé už se s Virgin Hyperloop rozhodně nikam nepřepraví.

Není to zase tak dávno, co se začalo živě mluvit o rychlém cestování speciálními tunely. Postaral se o to Elon Musk, který v roce 2012 oprášil v teoretické rovině přes 200 let starou myšlenku nízkotlakých trubic, ve kterých by se s minimálním odporem vzduchu a třením pohyboval pomocí aerodynamického nebo magnetického pohonu vůz s posádkou. Tomuto nápadu přiřkl jméno Hyperloop.

Sám Musk se jeho realizací nikdy příliš nezabýval, vzniklo ale několik firem, které to udělaly za něj. Jednou z nich je společnost Hyperloop Technologies, později Hyperloop One, která byla založena již v roce 2014. V roce 2017 do ní pak vstoupil britský miliardář Richard Branson, díky čemuž byla přejmenována na Virgin Hyperloop One a následně jen Virgin Hyperloop. Ať už se ale jmenovala jakkoli, smyslem její existence bylo vytvořit jakousi pozemní alternativu k letecké dopravě. Cestující se tedy měli přepravovat skrze ony téměř vakuové tubusy rychlostí až 1 223 km/h, přičemž doprava by byla zcela autonomní, tichá a nízkoemisní. Pasažéři by navíc mohli volit mezi koncovými destinacemi a zastávkami „na znamení“.

Firma původně počítala s tím, že v roce 2030 zahájí komerční provoz, s tím je ale minimálně v rovině osobní dopravy konec. Virgin Hyperloop oznámila, že propouští 111 zaměstnanců, tedy takřka polovinu veškerého personálu. Osobní přeprava touto cestou se zjevně ukázala být příliš tvrdým oříškem, a tak se firma hodlá věnovat už jen přepravě nákladu. Tato zpráva přichází i přesto, že už v listopadu 2020 došlo na první test s lidmi na palubě. Jedním z nich byl navíc Josh Giegel, někdejší šéf firmy a pozdější technický ředitel, který však v mezičase společnost opustil.

Giegel přitom uvedl, že vedení „ztratilo důvěru v nový směr“. S tím nejspíše souvisí i fakt, že doprava skrze tubusy by měla být realizována hlavně na Středním Východě, i proto ostatně 75procentní podíl ve firmě odkoupila dubajská společnost DP World. Ta pak ostatně počítá s tím, že by na spuštění projektu došlo již v polovině této dekády. Propojit má Dubaj s Abú Zabí, ale pouze za účelem přepravy nákladu.

Nad tímto typem dopravy se tedy nadále vznáší řada otazníků. Koneckonců, Virgin Hyperloop ještě pod zmíněným názvem Hyperloop Technologies původně založil Brogan BamBrogan. Ten ale firmu po dvou letech opustil a v roce 2017 založil nový start-up Arrivo, jenž zpočátku taktéž počítal s cestování skrze tubusy. Danou myšlenku ale BamBrogan zapudil již po pár měsících a rozhodl, že se bude soustředit na magnetické vlaky. Ani tento pokus ale nevyšel a firma skončila.

Jsme tedy vskutku zvědavi, jakým směrem se budoucnost vyvine. Zatím se však zdá, že původní myšlenka, který byla představena již v roce 1799 a rozvinuta o 105 let později Robertem H. Goddardem, je spíše utopií než čímkoli jiným. Ale nechme se překvapit, ani u Virgin Hyperloop zatím zcela nesložili zbraně.

Zdroj: The Financial Times

Petr Prokopec