Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Německý autoklub zjistil, že někteří výrobci aut překrucují informace o tom, kolik nákladu se vejde do kufrů jejich aut. Škodu nejmenoval, ale ukázal ji na fotce a ta zareagovala.

Zavazadlový prostor je spoustu lidí při nákupu vozu prioritou, zvlášť v České republice. Důraz přitom nekladou ani tak na jeho koncepci či využitelnost, jako na samotný objem. A pochopitelně uvažují ve stylu „čím více, tím lépe“. Bohužel se poté mohou dočkat nemalého zklamání, neboť jak zjistil německý autoklub ADAC, mnohé značky s objemem zavazadelníků přehání a uvádí hodnoty, které nejsou celistvě využitelné za všech okolností.

Takový VW třeba v případě Sharanu udává 955litrovou kapacitu, realitou je ale podle ADACu jen 630 litrů. A do takového Volva XC90 jednoduše nacpete jen 475 litrů místo udávaných 721. Je ovšem třeba dodat, že ani pro německou, ani pro švédskou automobilku nepředstavuje zavazadelník takový pilíř úspěchu, jako pro českou Škodu. Tu Němci ve své zprávě přímo nejmenovali, na jediné uvolněné fotce k měření ale byla Octavia Combi, což mohlo vyvolávat dojem, že je to i Škoda, kdo přehání - ostatně je o to ona, kdo je až absurdními objemy zavazadelníků proslulá. A tak cítila povinnost zareagovat.

Německé zastoupení značky tak konstatuje, že česká automobilka se snaží měřit objemy zavazadelníků naprosto férově a připomíná i dřívější tiskovou informaci, která detailně popisuje, kterak v Mladé Boleslavi objem zavazadelníku měří. Stejně jako německý autoklub i Češi používají umělé cihly, jenž navíc mají specifický rozměr 20x10x5 centimetrů. Ty přitom nesmí dovnitř rvát silou, každý se musí do prostoru bez odporu vejít.

Ladislav Kraus, vedoucí vývoje zavazadelníků, pak dodává, že podstatou veškerého měření je opakovatelnost. „Důležité je, že objem, který tam jednou narovnáme a podle normy udáváme v technických údajích k vozidlu, musíme být schopni kdykoliv pomocí normovaných kostek vyskládat znovu.“ Tedy jinými slovy, pokud byste ony zelené cihličky měli k dispozici rovněž, měli byste zaskládat zavazadelník stejným způsobem jako technici Škody, třebaže mají své fígle.

V tomto ohledu je nicméně měření do jisté míry svázáno dobrovolně respektovanými pravidly, kdy v závislosti na dané normě probíhá kupříkladu po okenní hranu, hranu sedadel nebo až po strop. Pokud se přitom počítá se zarovnáním po kryt, pak ten nesmí být nadzvedáván. Reálnému měření navíc předchází to počítačové, které může zabrat klidně i celý víkend. Umělá inteligence totiž musí vyzkoušet bezpočet variant, aby nabízený prostor využila co nejlépe. Přesto ale prý um člověka dorovnat nedokáže.

Peter Hancko, konstruktér zavazadelníků, totiž zmiňuje, že povětšinou počítat zvládne do zavazadelníku naskládat o zhruba 5 litrů méně než člověk. To je vskutku překvapivé a jen to dokládá, že jakkoliv umělá inteligence nezná únavu a dovede donekonečna zvažovat zdánlivě veškeré možnosti bez známek únavy, intuice jí chybí. V případě zavazadelníků ale nejde o život, u systémů autonomního řízení je to trochu jinak. Ale tu už je jiný příběh.

Zdroj: Škoda Auto

Petr Prokopec