Autoforum

/

Foto: Stellantis

Impérium řízené Carlosem Tavaresem klesá ke dnu způsobem, který firma od svého zrodu nepoznala. A investoři zjevně ztrácejí víru v lepší budoucnost. Svůj podíl na tom má i Maserati, šéf koncernu pozoruhodně vidí problém také v dealerech, kteří zákazníkům dávají slevy.

Koncern Stellantis dnes tak trochu připomíná Titanic, se kterým chtěl jeho kapitán Carlos Tavares dosáhnout co nejrychleji svých elektrických cílů. Jenže co naplat, do cesty se mu připletli zákazníci, kteří na něco takového nebyli zvědaví. Stala se z nich tak ledová kra, na kterou plnou rychlostí rozjetý kolos naráží. Nyní se mu do boku valí voda, přičemž je vskutku otázkou, kolik jí trup snese.

Stellantis totiž odhalil své výsledky za třetí letošní kvartál a hezké čtení to není. Globální prodeje klesly z loňských 1 427 000 aut o 20 procent na 1 148 000 vozů. Na tom má značný podíl americký trh, kde se klesalo dokonce 36procentním tempem ze 470 tisíc na pouhých 299 tisíc vozů. To je na koncern, který tvoří 14 značek (byť ne všechny jsou ve Státech zastoupeny) docela tristní. Náladu tak Stellantisu může spravit jen výsledek v Jižní Americe (259 000 aut představuje růst o 14 procent).

Aby těch špatných zpráv nebylo málo, koncern zároveň zmínil, že dolů šel ještě rychleji obrat, který za třetí kvartál klesl o 27 procent na 33 miliard Eur (cca 836 mld. Kč). Stellantis tak nedokázal naplnit ani pesimistické odhady analytiků, kteří předpokládali, že od července do září vykáže obrat 36,6 miliard Eur (asi 927 mld. Kč). Akcie koncernu tak letos přišly již o 40 procent své hodnoty. A dost možná to stále ještě není konečná, neboť firma přiznala, že po odchodu aut jako Dodge Charger a Challenger má značné mezery v nabídce.

V tomto ohledu lze prstem ukázat přímo na vrcholný management, neboť odpor k elektrickému nástupci byl jasně patrný už v době představení jeho konceptu. Stellantis si přesto nedal říci a nemilosrdně poslal spalovací modely do důchodu ještě před tím, než byla novinka k dispozici s bateriovým pohonem, natož pak, aby šlo koupit její spalovací verzi. V případě Jeepu pak pro změnu došlo k výraznému navýšení cen, kvůli čemuž tato značka, která byla vnímána jako národní poklad, řadu Američanů přestala zajímat.

Stellantisu záhy skladové zásoby narostly natolik, že by v případě některých modelů rok nemusel nic vyrábět, a přesto by dealeři měli parkoviště plná. Některé vozy navíc na skladech trůní již přes dvanáct měsíců, pročež je nelze prodávat jinak než s výraznými slevami. Tato strategie logicky zafungovala, neboť zásoby ve třetím kvartálu klesly o 50 tisíc aut a do konce listopadu by mělo jít dokonce o dvojnásobek, jenže za jakou cenu? Automobilce klesá obrat ještě rychleji než odbyt.

Snížení cen u některých značek tak Tavarese dopálilo, zejména u Maserati. „Nejsme tu proto, abychom tuto značku zničili. Pokud nemáte dobrý marketing a dealeři si myslí, že potřebují prodávat za nízké ceny, pak máte problém,“ uvedl šéf koncernu podle Top Gearu s tím, že „Maserati není na trhu správně ukotveno a neprovází jej příběhy, jaké by měly. Tato značka není o sportovních vozech, je o cestování, o kvalitě života, je to dolce vita a technologie“

O tom, že Maserati má správná auta a správné technologie, Tavares mluvil už dřív. Ovšem i tak značka za prvních devět letošních měsíců prodala jen 8 600 aut, tedy o drastických 58,3 procenta míň než dříve. Zákazníci si tedy zjevně nemyslí to, co šéf Stellantisu, pročež prodejci vlastně ani nemají jinou šanci než nabízet vozy se značnými slevami. Jinak se dostanou do pasti skladových zásob, což zrovna v tomto segmentu by vedlo k ještě většímu tlaku na snížení cen.

Koncern věří, že nejpozději příští rok bude lépe, a to třeba díky novému Peugeotu 3008, který má na kontě již 75 tisíc potvrzených objednávek. Dalších 50 tisíc je spojeno s Citroënem C3 a 25 tisíc s elektrickou verzí e-C3. Mimo to se relativně slušně uchytila i Alfa Romeo Junior, kterou si prý už objednalo víc než 10 tisíc lidí. Ale kdo ví, jestli to pomůže aspoň vykompenzovat pád koncernu v Evropě, který byl ve třetím kvartálu 17procentní.

Klíčová je ale Amerika, kde zatím pomalu jediné, nač dochází, jsou uzavírky továren a posílání zaměstnanců na dočasnou dovolenou. Či rovnou vyhazovy. To ale vede k dalším sporům s odborovou organizací UAW (United Auto Workers), která v loňském roce koncern přitlačila stávkami ke zdi. Od té se pak odpoutal jen příslibem zachování pracovních míst a zvýšením platů. Obojí je ale nyní pro Stellantis dalším mlýnským kamenem u krku.

Zdroje: Stellantis, Top Gear

Petr Prokopec