Autoforum

/

Foto: Robert Michael, PA

Přáním aktivistů je dostat německé dálnice do latě s ostatními zeměmi EU a častým argumentem přitom, že rychleji lidé stejně nejezdí či jezdit nechtějí. Ani jedno neodráží realitu.

Část německých politiků se již léta pokouší na tamních dálnicích zrušit neomezenou rychlost. Pokud by totiž dle jejich názoru byl zaveden konkrétní limit korespondující se zbytkem Evropy, mělo by dojít na zvýšení bezpečnosti i snížení emisí. Žádná průkazná studie naznačující takový výsledek ale neexistuje, navíc německé dálnice jsou statisticky vůbec nejbezpečnější v Evropě. Tedy i bezpečnější než ty, na nichž limity platí a jsou s různou intenzitou vymáhány. Nicméně zejména levicově uvažující politici na západ od našich hranic evidentně usoudili, že mají tu moc poručit i větru dešti, a tak soustavně zkouší, jak moc se jim povede utáhnout šrouby.

Má ovšem jejich touha oporu v chování německých motoristů? To ani zdaleka, jak naznačuje nová studie, za kterou stojí web Autoscout24. Ta odhalila opravdu zajímavá data. Většina Němců se totiž po domácích dálnicích prohání v průměru rychlostí až (tedy nikoli průměrnou rychlostí, ale průměrným maximem) 194 km/h. To opravdu již není nízká rychlost, přičemž studie de facto naznačuje, že takové Volvo bude mít s omezovačem nastaveným na stoosmdesátku v Německu problém nezklamat.

A to se bavíme jen o většině, další významné skupiny řidičů zachází ještě dál. Každý desátý člověk totiž uvedl, že jezdí tempem až 240 km/h či vyšším. V případě mužů jde dokonce o 25 procent z nich, přičemž průměrným přiznávaným u pánského publika je 207 km/h. Ženy pak sice tímto směrem míří méně často, ovšem ani ty nelze brát jako mobilní šikany. Průměrně přiznávaná maximální rychlost využívaná něžným pohlavím totiž v Německu činí oněch „volvovských“ 180 km/h.

Rozdíly panují i v případě věku, neboť k dvoustovce a přes ní se vydávají hlavně motoristé mezi třicátým a padesátým věkem života. V případě mladších motoristů ovšem rychlostí 240 km/h či více jelo pouze 12 procent, u starších se pak jedná o 16 procent. Naopak pouze 5 procent lidí odpovědělo, že maximem na Autobahnu byla v jejich případě stotřicítka, jenž platí ve většině evropských zemí, či ještě mnohem nižší tempo.

Pokud si přitom uvědomíme, že na zavedení dálničního limitu tlačí hlavně Strana zelených, která v loňských eurovolbách získala 20,5 procenta, pak je zjevné, že proti návrhu jsou i podporovatelé této partaje. Její šéf Robert Habeck by si tak měl dávat velký pozor na svá slova, dle kterých by jeho prvním aktem v případě účasti na vládě bylo právě zavedení dálničního limitu. Čím častěji je totiž bude pronášet, tím menší šanci na jejich realizaci bude mít - přímo anketa provedená mezi příznivci Zelených na Facebooku totiž ukázala, že pro limit je pouhých 13 % z nich - 87 procent je proti jakémukoli limitu.

Dodejme už jen, že Habeck je navíc ještě relativně rozumně smýšlejícím „zeleným“, neboť na Autobahnech navrhuje onu stotřicítku. Část partaje volá po stodvacítce, což je rychlost, která by zřejmě na německých dálnicích způsobila nekonečné kolony - čím pomaleji po nich lidé pojedou, tím více času na nich stráví. A jejich kapacita má blízko svým limitům už dnes, natož pak s nižšími rychlostmi.

Zdroje: Autoscout24, Focus

Petr Prokopec