Autoforum

/

Foto: Suzuki

Bohužel jsme se dostali do situace, kdy „nová věc” automaticky neznamená „lepší věc” pro ty, kteří si ji mají pořizovat. Zachovat status quo tak najednou může být výhodou, nový Swift z ní velmi pravděpodobně bude těžit.

Myslím, že jen někdo velmi odtržený od reality by dnes mohl říci, že se nová auta nevzdalují představám těch, kteří je mají kupovat. V otevřeném tržním prostředí by to byl absurdní, nemožný trend, v tom současném je to nevyhnutelný dopad bujících regulací. Nové generace aut tak nejsou vyvíjeny primárně v souladu s možnostmi vývoje techniky a měnícími se očekáváními jejich kupců, jsou stále více vyvíjeny s ohledem na regulatorní požadavky, které více a více rozevírají pomyslné břity nůžek poptávky a nabídky.

Jen tak mohlo dojít k tomu, že „neměnit” se stává výhodou. A je znovu absurdní, že situace zašla až tak daleko, že si mnoho lidí něco takového vlastně přeje. Když se vyjadřujeme k podobným tématům, někteří nás osočují z toho, že jsme nemístně konzervativní. To ale není pravda, osobně jsem už z podstaty mé hlavní profese - pracuji dekády v IT - jsem příznivcem posunů vpřed, velkým příznivcem změn. Mým úkolem je vymýšlet nová řešení, dávat jim život, a to ve velmi dynamickém prostředí, kde včera znamená loni. Ale musí to být změny k lepšímu, ne změny pro změny. Ne změny pro někoho, kdo výsledné produkty nepoužívá a nekupuje, takové nemají smysl.

V automobilovém průmyslu jsme se po mnoha změnách pro změny dostali do jakéhosi bodu zlomu, kdy jedním dalším tahem můžete nový vůz udělat pro značnou část publika zcela nezajímavým či nedostupným. Klíčovou roli v tom hraje elektrifikace, a tak se zejména v segmentu obyčejných aut stává výhodou vlastně nic nedělat, tedy přešlapovat na místě. Hezky to před pár dny shrnul šéf Dacie Denis Le Vot: „Není to závod v tom, kdo přejde na elektřinu co nejrychleji. Skoro bych mohl říci, že je to naopak,” uvedl. A netýká se to nutně jen levných aut, i takovému Lamborghini se vyplácí postupovat „vpřed” pomaleji.

Další značkou, která je připravena z tohoto trendu vědomě či nevědomě těžit, je Suzuki. Japonci před pár dny ukázali nový Swift a zdálo se, že výrazněji nový je pouze vizuálně, nikoli technicky. O podobě verze pro EU jsme tehdy mohli jen spekulovat, teď je ale venku i ta. A můžeme potvrdit, že Swift zůstává sám sebou a byl ušetřen „přílišného pokroku”. To mu v době přímého (třeba úplný konec Fordu Fiesta) či nepřímého (přechod některých mini na klidně násobně dražší elektrický pohon) vybíjení konkurentů dává velkou šanci na úspěch, neboť může jít o jedno z posledních „normálních” levných aut své třídy.

A nepodceňujte jeho šance na úspěch, „svišť” je taková tichá voda, která mele břehy. Jen za posledních 20 let má na kontě přes 9 milionů světových prodejů a může tento počet během dalších let snadno doplnit o další miliony. Jak už jsme uvedli zkraje, Suzuki sice čtvrtou generaci Swiftu označuje za novou, z dostupných technických informací je ale patrné, že je nová asi tak jako Octavia IV vedle trojky nebo poslední Superb vedle jeho předchozí iterace. A možná ani to ne - prostě přibližně stejné technické základy dostaly více či méně nový vzhled.

V případě Swiftu hned poznáte, s čím máte co do činění, základní styl je totožný. Příď je ale upravená, jiné je vše od světel přes nárazník po kapotu motoru. Přestylizovaný byl také bok s výraznou linií přecházející z kapoty motoru do dveří až po záď. Ta je vlastně také úplně jiná, stejně jako sloupek C, který dostal nový tvar a černé zbarvení. V kabině je též spousta věcí jinak, za nás ale kvitujeme zachování analogové přístrojové desky. Dotyková obrazovka dříve integrovaná do středové konzole pak byla vyměněna za dnes módnější 9palcový „tablet” v horní části palubky. Panel ovládání ventilace také rovněž změnou, kdy bohužel upustil od ergonomických otočných voličů.

Po technické stránce autu zůstala stejná platforma, přibyly ale elektronické bezpečnostní prvky. V případě pohonu zůstane k dispozici jen mild-hybridní motor z odcházející verze, tedy 1,2litrový tříválec Z12E s elektrickou podporou, manuální převodovkou a pohonem předních kol. Výkonové či dynamické specifikace zatím neznáme, ale nečekejme zásadní odklon od dosavadního provedení, které s 83 koňmi zvládalo stovku za 12,2 sekundy.

Ceny nepřekvapivě neznáme, na ty je zatím moc brzy. Dozvíme se je blíže k datu zahájení prodeje na jaře 2024, ale znovu - současné provedení startuje na 370 tisících Kč a nové se nikam dalece neposouvá. Tak čekejme základní cenu okolo 400 tisíc korun. Zázrak to není, pokud ale i auta jako Fiat Panda mají zamířit směrem k ryze elektrickému pohonu a mohou stát 600 a více tisíc Kč se zlomkovou použitelností, může se i z takového Swfitu zázrak stát - může to být jedno z posledních dostupných a praktických malých aut pro řadu dalších let. Někdy jste prostě tak dobří, jak dobrými vám dovolili být vaši soupeři...

Zdroj: Suzuki

Petr Miler