Autoforum

/

Foto: Steve Marcus, Reuters

Že zdravý rozum nefunguje v politice, už jsme si zvykli, v poslední době ale jako by přestával fungovat i v podnikání. Japonská automobilka se snaží k věcem dál přistupovat rozumně, což by všichni akcionáři měli velebit. Nevelebí.

Jsou věci, které můžete z vlastní vůle změnit. A pak jsou takové, které změnit nedokážete. S tím druhým je třeba se smířit a naučit se s takovými aspekty efektivně pracovat, což více než kde jinde platí v podnikání. Buď si můžete usmyslet, že budete prodávat čerstvé rohlíky ve tři hodiny ráno a věřit, že tím rozbijete bank. A nebo se smíříte s tím, že lidé kolem vaší pekárny chodí mezi šestou a osmou. A pokusíte se jich co nejvíce prodat tehdy.

Tyto naprosto logické principy jako by v posledních letech zejména evropský automobilový svět opustily. Automobilky se rozhodly, že je nezajímá, kdo kdy „chodí kolem jejich pekáren” a rozhodly se vsadit na onu „třetí ráno” za každou cenu. Třebaže nemohou nevidět, že naprostá většina lidí chce něco úplně jiného, všem se rozhodly vecpat jedno a to samé - elektromobil.

Že to napadne nějakého manažera, který si v úterý dal sklenku vody z rybníka s politickými aktivisty a ve středu popil víno s některým z politiků, ještě pochopíme. Akcionáři firem by ale takovým lidem měli ukázat zrcadlo jejich krátkozrakosti, „srovnat je” a nebo nahradit. Dříve to tak možná fungovalo, teď je zjevně v módě pravý opak.

Pochybné směřování světa se nejnověji obrátilo proti vedení Toyoty. Ta je podle některých málo „zelená”, jakkoli vždy šlo a jde o lídra v oblasti hybridizace, však Prius první generace představila již v roce 1997. V té době se Elon Musk teprve věnoval softwarové společnosti Zip2, kterou založil se svým bratrem Kimbalem. O dva roky později ji pak prodal Compaqu, a za utržené peníze si koupil McLaren F1.

To jsme ale poněkud odbočili, proto rychle zpátky k Toyotě. Ta se ocitla na pranýři kvůli tomu, že není dostatečně rychlá v rámci elektrické transformace. Kritizují ji přitom evropští zástupci držitelů akcií v celkové hodnotě 300 milionů dolarů (cca 7,14 mld. Kč), což je zlomek celkové hodnoty značky. I to nicméně jen ilustruje ducha dnešní doby - pokud jste totiž minoritou, ovšem křičíte jako majorita, všimnou si vás především média, která z problémového komára učiní pořádného velblouda.

Pár „zeleným“ investorům nevadí pouze to, že Toyota ještě neoznámila konkrétní přechod jen na elektromobily, který by navíc měl přijít co nejdříve. Kritizují i šéfa automobilky Akio Toyodu, který se veřejně postavil proti snaze Japonska zakázat od roku 2035 prodej spalovacích aut. Tím ovšem jen dokazují, že jim nejde o dlouhodobě zdravé fungování firmy, což by měl být primární zájem každého investora. V lepším případě se prospěchářsky chtějí svézt na finanční bublině, což by ale v této době nejspíše už nezafungovalo - doba astronomických hodnot firem vyznávajících elektrická a majících skoro nulové prodeje podle všeho skončila. V horším a pravděpodobnějším případě jde o ryze ideologický výkřik nemající nic společného s byznysem.

Automobilka na setkání s investory na tyto výtky zareagovala docela rozumně. Je nicméně otázkou, zda to zeleným aktivistům bude stačit. Japonci totiž evidentně nadále používají zdravý rozum a jednoduše nechtějí vše vsadit na jednu kartu. „Naším cílem je uhlíková neutralita,“ řekl bez okolků technický šéf značky Masahiko Maeda v reakci na dotaz dánského penzijního fondu AkademikerPension, který je jedním z velkých kritiků automobilky. To ale neznamená, že automobilka přestane jednat rozumně.

Maeda tedy dodal, že „zákazníci si potřebují vybírat“. Právě proto Toyota neinvestuje jen do elektromobilů, ale rovněž do hybridní technologie, stejně jako do vodíku. Mimo to ji lákají i syntetická paliva. Je si totiž vědoma toho, že síť dobíjecích stanic nebude v některých částech světa nikdy vybudována. Pokud ovšem i tyto lokality mají přispět v boji s klimatickými změnami, pak je třeba nabízet i něco jiného.

Investoři by tedy neměli vedení Toyoty grilovat, ale naopak velebit, že není krátkozraké a nevychází z předpokladu, že někdo dokáže poručit větru a dešti - nedokáže. Zástupci akcionářů výše zmíněného typu ale nejsou obchodníci, jsou to spíše úředníci, kteří spravují portfolia mnoha jednotlivcům. A jako takovým jim chybí kontakt s realitou. Stejně jako mnoha lidem dnes působících na vysokých postech v automobilkách, bohužel. Buďme rádi, že Toyota je výjimkou, alespoň zatím. Fakt, že se to snaží změnit ti, kteří by měli mít ze současného stavu radost, je opravdu bláznivé.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec