Autoforum

/

Foto: BMW

Pohon všech kol vznikl primárně kvůli efektivnějšímu přenosu výkonu na zemský povrch, a tak by rychlejší být měl. Je ale rozdíl skutečně tak markantní? To ukáže srovnání jízdy s BMW v různých režimech nastavení xDrive.

Pokud se začnete bavit s fanoušky aut o preferované koncepci, nejspíše se dočkáte zmínky o atmosférickém motoru, jenž skrze manuální převodovku roztáčí zadní kola. Toto ústrojí nicméně již prakticky nikde nekoupíte, výjimkou je vyšší a nejvyšší liga supersportů zastoupená třeba Porsche 911 GT3 či novinkou Gordona Murrayho. Výrobci se v posledních pár letech hromadně přesunuli k turbům, s nimiž jsou spojené vyšší výkony i nižší spotřeba. Stejně tak ovšem preferují i rychleji řadící automaty a pohon všech kol, jenž dokáže daleko lépe využít nadopovaný potenciál motoru.

Jsou ale rozdíly mezi zadokolkami a čtyřkolkami skutečně tak enormní, aby zadokolky měly skončit na okraji zájmu či rovnou v propadlišti zapomnění? Na to se rozhodl odpovědět Jonathan Benson z Tyre Reviews, který si vzal na pomoc BMW M5 Competition. Tedy německý über-sedan, o jehož pohon se stará 4,4litrový, dvakrát přeplňovaný osmiválec naladěný na 625 koní. Tento výkon přitom dostal na starosti osmistupňový automat, s nímž je spojena specifická verze systému xDrive.

Němci totiž pohon všech kol upravili natolik, že primárně zaměstnávají zadní nápravu. Tu přední pak můžete připojit dle libosti, a to navíc ve dvou režimech. 4WD pracuje s rovnoměrným rozložením výkonu mezi všechna čtyři kola, 4WD Sport upřednostňuje ta zadní a více tak odpovídá charakteru BMW. Je tedy evidentní, že zde v podstatě máme tři auta v jednom a ideál pro srovnávací test. Tedy skoro ideál, neboť ryzí zadokolka by byla lehčí a nevozila si s sebou techniku potřebnou pro pohon 4x4.

V samotném testu se Benson zaměřil na jízdu na suchu i mokru, k čemuž užil odpovídající pneumatiky. Jako první přišlo na řadu obutí Pirelli P Zero PZ4, jež je ideálem pro okruhové ježdění na mokru. V kombinaci s pohonem zadních kol to tak rozhodně nepůsobí, neboť vozu zabere sprint z klidu na stovku nejméně 8,6 sekundy. Jakmile Jonathan přepne na systém 4x4, rázem je o více než polovinu rychlejší, v případě základního pohonu všech kol totiž danou disciplínu zvládá dokonce za rovné 4 sekundy. V případě sucha a pneumatik Pirelli P Zero Corsa je ale rozdíl již menší (3,8 vs 2,9 sekundy).

Co se týče jízdy na okruhu, rozdíly již nebyly tak markantní. Nicméně i tak byly lepší časy vždy spojené s pohonem všech kol. Zajímavé přitom je, že při jízdě na mokru Jonathanovi nejvíce vyhovoval režim 4WD Sport, během kterého s ním vůz ideálně komunikoval a dal se přirozeněji ovládat. Nicméně i přesto v daném módu dosáhl horšího času než u základní čtyřkolky, u které nedochází k protěžování zadní nápravy. Na suchu byl nicméně již tento režim nejrychlejší.

Jaký je tedy závěr? Pokud použijeme Bensonova slova, pak v případě zrychlení na mokru u zadokolky „neexistuje nic, co bych mohl udělat, abych byl rychlejší“. Limitem je totiž omezená přilnavost, kvůli které je navíc jakékoliv kolo na okruhu opravdu náročnou kratochvílí. Nadšenci do řízení to pochopitelně ocení, neboť možnost rvát se o každý metr pro ně představuje vrcholnou formu zábavy, ovšem takových lidí je stále méně.

Přesně to je ve výsledku i jeden z důvodů, proč výrobci začínají hromadně upřednostňovat spojení turbomotorů, automatů a čtyřkolek. Obří výkon jen na zadní nápravě totiž dokáže zkrotit pouze mimořádně dobrý řidič. A i ten nakonec přizná, že se čtyřkolkou by byl daleko rychlejší. Nelze navíc říci, že tím mizí zábava, neboť Jonathan se královsky bavil i v režimu 4WD Sport. Za tím možná stál i fakt, že se nemusel až tolik obávat o osud dvoutunového vozu za 3,5 milionu korun, nebyl jeho.

Zdroj: Tyre Reviews@YouTube

Petr Prokopec