Autoforum

/

Foto: General Motors

Ne, neprobudili jste se jednoho krásného rána roku 2004, pořád se píše rok 2024 a toto jsou výsledky nejslavnější „motorové volby” magazínu Wards Auto. Také její výsledky reflektují posun celé branže o pár kroků zpět.

Britská firma Cosworth v posledních pár letech pořádně září. A hodlá zářit dál. Její motory totiž najdete v těch nejlepších autech světa od Astonu Martin Valkyrie přes T.50 a T.33 od Gordona Murrayho až po Bugatti Tourbillon. Člověk by tedy očekával, že bude pravidelně vyhlašována americkým magazínem Wards Auto jakožto výrobce těch nejdokonalejších pohonných jednotek. Jenže když začnete prohledávat historické archivy, zjistíte, že na každoročních seznamech deseti oceněných soustavně chybí.

Důvodem není averze Američanů k Britům, nýbrž pravidla ankety Wards 10 Best Engines. Aby totiž motory mohly soutěžit o titul, je třeba, aby se vždy v prvním kvartálu toho kterého roku objevily pod kapotou produkčních vozů. V roce 2020 pak sice byl zrušen cenový limit, který do té doby narostl na 65 tisíc dolarů (cca 1,47 milionu Kč), nicméně i nadále je důraz kladen na dostupnost. S něčím takovým ale třeba Tourbillon nelze spojit, základní cena nového Bugatti totiž činí 3,8 milionu Eur (přes 95 milionů Kč).

Kdo tedy nakonec v anketě letos zazářil? Svého favorita si asi najde téměř každý, neboť ocenění se dočkal osmiválec, šestiválce, čtyřválce, tříválec a dokonce také elektromotor. Přesto jde o velkou vzpruhu pro milovníky starých časů, třebaže ne úplně starých. Spalovací pohonné jednotky, které se obejdou bez jakékoli elektrifikace i přeplňování jsou dnes prakticky neexistující věcí, nakonec i ty od Cosworthu jsou nezřídka (Aston, Bugatti...) s elektromotorem spojené. Tak či onak je i na absolutním vítězi patrné, že downsizing a elektrický pohon smetanu neslízávají.

Trofej pro absolutního vítěze si totiž letos odnáší 6,2litrový V8 s označením LT od GM, tedy velmi klasický agregát s vysokým objemem i počtem válů, v tomto případě z Chevroletu Corvette E-Ray, kde je součástí hybridního ústrojí. Je to zároveň jediný oceněný osmiválec, šestiválců už je ale celá řada. Dekorován byl totiž 3,0litrový R6 od BMW (pohánějící X5 xDrive50e), 3,5litrový V6 Fordu (F-150 PowerBoost), 3,0litrový V6 Porsche (Cayenne E-Hybrid) a znovu 3,0litrový V6 od Ramu (1500 Tungsten). Za čtyřválce pak kope 2,0litrový R4 Hondy (Civic Hybrid) a 2,5litrový R4 od Toyoty (Camry XSE AWD), zabodoval pak také 1,6litrový R3 znovu od Toyoty (Corolla GR).

Všechny čtyřválce se obejdou bez turba, většina motorů je pak součástí hybridních pohonů. Plná elektromobilita je pak spíš odsouvána stranou, ostatně letos zabodoval pouze pohonný systém EPS od Hyundai. Ten si ale nakonec odnáší dvojí ocenění, neboť magazín rozhodl, že je třeba vynést na výsluní jak verzi z modelu Ioniq 5 N, tak z Kie EV9 GT. Přijde nám to jako úlitba bateriovému pohonu, neboť u spalovacího se takto nepostupovalo (v kolika autech najdeme motor zmíněné motory BMW, Porsche nebo Toyoty?), ale to dnes nechme stranou.

Aktuálně jen dodáme, že ještě před nějakou dekádou byly Američany ve velkém vyzdvihovány šestiválcové motory od koncernu Volkswagen, hlavně pak ty používané značkou Audi. Jenže čtyři kruhy letos nebyly ani mezi nominovanými, v případě VW se pak snažil zabodoval bateriový pohon z ID.4. A jakkoliv je jeho nová varianta APP550 lepší než ústrojí, které nahradila, ani tak nezabodovala. Pro VW Group je to další rána a potenciální budíček.

Zdroj: Wards Auto

Petr Prokopec