Autoforum

/

Foto: Toyota

Kdo by ještě před pár léty řekl, že Toyota bude platit za značku, která odmítá podlehnout zelené euforii. A na starém kontinentu jí i tento přístup zajistí rekordní tržní podíl. Přesně to se ale nyní děje a evropská konkurence na to může dál doplácet.

V roce 2020 se Toyota po pětileté odmlce vrátila na světový trůn. Z toho loni již nesestoupila, přičemž za svůj úspěch vždy vděčila zejména americkému a čínskému trhu. Evropa pak v jejím případě hrála spíše až čtvrté housle, neboť značka na starém kontinentu prodávala méně aut než ve své domovině. Poslední roky ale Japonci v Evropě neustále posilují svou pozici, což se letos postaralo o zajímavý obrat.

Je to pikantní z mnoha úhlů pohledu. Toyota byla totiž na Evropany dlouho „příliš zelená”, když tlačila hybridní pohony v momentě, kdy šlo vedle dieselů o drahé a neefektivní řešení. Na tom se v podstatě nic nezměnilo, kulisy se ale změnily zásadně - Toyota dál tlačí své hybridy a odmítá podlehnout elektrické mánii, zatímco dříve hlavně dieselová konkurence stále více vnucuje lidem ještě dražší elektromobily a konvenčních vozů nechce či neumí vyrobit dost. A tak se najednou japonské vozy nejen jeví atraktivnější, ale automobilka má také více čipů, které si „nevystřílí” na výrobu nechtěných a v tomto směru náročných elektroaut. Raději je používá na výrobu konvenčnějších modelů.

Tak se stalo, že Toyota má za prvních devět letošních měsíců v Evropě na kontě 813 547 prodaných aut. To sice představuje meziroční pokles o 6 procent, ale protože konkurence a s ní i celý trh ztrácí víc (-12 %), Japonci si připsali rekordní tržní podíl 7,5 procent a opanovali stříbrnou pozici hned za Volkswagenem.

Samotná Toyota navíc klesla pouze o 3 procenta, daleko více byl totiž zasažen Lexus. Pro ten byl jedním z hlavních odbytišť ruský trh, na tom ale momentálně značka kvůli sankcím pořádně působit nemůže. Na kontě má proto jen 35 116 registrací a 41procentní pád. Většina z prodaných aut přitom disponovala hybridním ústrojím, o které byl pro změnu zájem hlavně v západní Evropě.

Co se týče hybridních modelů Toyoty, 512 999 registrací dokonce představuje 8procentní meziroční vzestup. Kombinace spalovacího ústrojí a elektromotoru je dnes nejmenším zlem mezi elektrifikovanými vozy, i když nejde ani o nejlepší, ani o nejlevnější zboží. Třeba Corolla Hybrid, která je vůbec nejžádanějším elektrifikovaným vozem značky, totiž startuje na 667 900 Kč. Přesto se nicméně pro tento model rozhodlo za prvních devět měsíců hned 111 338 zákazníků.

V kontextu s tím je zajímavý pohled na registrace Toyoty Mirai. Vodíkový vůz je totiž k dispozici od 1,76 milionu korun, přičemž za tuto částku nenabízí zrovna úchvatnou dynamiku (stovka za 9 sekund, maximálka 175 km/h). Udávaný dojezd 650 km je vzhledem k možnosti jeho rychlého obnovení (to ale musí být kde jej dotankovat...) není problémem, cena je ale opravdu vysoká. Není tedy divu, že od ledna do září bylo prodáno jen 506 aut. Vyšší registrace má přitom na kontě Supra (689 ks), v jejímž případě si musíte připravit minimálně 1 250 000 Kč.

Zastavit se pak ještě na skok můžeme u Lexusu, v jehož případě jsou firemními lídry SUV NX, UX a RX. V prvních dvou případech zákazníci prakticky ve všech případech sáhli po hybridním či plug-in hybridním ústrojí, u RX nicméně kombinace spalovací a elektrické jednotky oslovila pouze polovinu klientely. Sportovní kupé RC pak pro změnu již pomalu nikoho nezajímá, celkově prodáno bylo totiž pouze 13 aut. To jsou nepřekvapivě nejmenší registrace ze všech modelů, které Lexus a Toyota na evropských trzích nabízí.

Zdroj: Toyota

Petr Prokopec