Autoforum

/

Foto: Alfa Romeo

Je to věc, nad kterou automobilky povětšinou už ani nepřemýšlí a prostě konají. Toyota říká, že data ukazují něco úplně jiného, než většina výrobců tvrdí. A bude se dál držet svého přístupu.

O elektromobilech se mluví jako o spáse planety. Za ideálních okolností tomu tak teoreticky může být, v praxi je to ale na naprosté většině míst světa jen iluze, kterou rozpráší chvilka práce s tabulkovým procesorem. Elektrická auta jako jediné řešení mobility nedávají smysl už z hlediska své ceny, využitelnosti a životnosti, kdyby ale někomu nestačilo jen to, problémem jsou obrovské „emisní investice” v průběhu jejich výroby, které provoz v rámci elektrických mixů naprosté většiny zemí nemá šanci vykompenzovat. V takovém případě přechod na elektrickou mobilitu životnímu prostředí jen uškodí, přičemž ostatní negativa zůstanou zachována a způsobí potíže v sociální i ekonomické rovině. Jakou má tohle cenu?

Přesně na toto téma se znovu rozpovídala Toyota ústy svého vrchního vědce Gilla Pratta. Ten se k elektromobilům dlouhodobě staví shovívavě, přičemž aktuálně poukázal na lithium. Dle něj bude branže zakrátko čelit velkému nedostatku tohoto klíčového prvku. Bez něj se ovšem baterie elektrických aut neobejdou. Na rozdíl od hybridů jej přitom vyžadují opravdu značné množství. Pokud tedy politici chtějí dosáhnout čistějšího ovzduší, měli by skutečně již vytáhnout hlavy z míst, kam slunce nesvítí, a začít vnímat realitu. V tomto ohledu totiž opravdu nelze tvrdit, že „všechno bude“.

Dle Pratta by se tedy svět měl začít více soustředit na hybridní technologii, která je skutečně udržitelná. Vrchní vědec Toyoty pak ostatně přišel i s hypotetickým modelem, jenž má jeho slovům dodat na vážnosti. Začíná se stovkou aut, jenž jsou osazeny čistě spalovacím ústrojím, které u každého vozu generuje 250 gramů CO2 na kilometr. Pokud máte lithium jen v takovém množství, aby to stačilo na výrobu baterií o kapacitě 100 kWh, pak vyrobíte jednu Teslu, zbývajících 99 aut však setrvá u spalovacího ústrojí. Emise flotily tak klesnou jen na 248,5 g.

Jakmile nicméně dané lithium rozdělíte mezi hybridy, můžete jich vyrobit zhruba 90. Znamená to, že čistě spalovací ústrojí v té chvíli bude používat jen 10 aut a flotilové emise tím klesnou na 205 gramů. Pokud pak takový přístup bude využit v širokém měřítku, emise plynoucí z dopravního sektoru prokazatelně klesnou. Sice nikoli na nulu, na něco takového ovšem nedojde nikdy, ani po zamýšleném zákazu prodeje spalovacích aut někdy v za 12 let.

Pokud by nicméně nebyla lidem vnucována jediná technologie, zamířily by v mezičase do oběhu desítky milionů či stamiliony nových a efektivnějších aut, která nebudou vyrobena a prodána, pakliže budou uměle zdražována investicemi do elektromobility. V té chvíli by navíc nemuselo dojít ani na další problémy, jenž korespondují s infrastrukturou. Klasické hybridy ostatně dobíjet ani nelze, ty plug-in hybridní pak vyžadují mnohem menší přísun elektřiny, popř. se obejdou i zcela bez ní.

„Čas hraje v náš prospěch,“ říká Pratt s tím, že Toyota bude mít v dlouhodobém horizontu pravdu. „Nedostatek jak materiálů potřebných pro výrobu baterií, tak dobíjecích stanic jasně prokáže, že jedna velikost nemůže padnout všem a že nejlepší odpovědí je mix různých pohonů,“ uzavírá. Proto Toyota nehodlá do elektromobility investovat více, než je nezbytně nutné, nebude si s ní špinit ruce, když vidí, že reálně ničemu nepomůže. S takovým přístupem nemůžeme než souhlasit, nicméně nepředpokládáme, že by Prattova slova padla na úrodnou půdu dříve, než se něco skutečně nepokazí. Do té doby se bude věřit i tomu, co chvilka počítání označí za nemožné či přinejmenším nesmyslné.

Zdroj: Auto News

Petr Prokopec