Autoforum

/

Foto: dpa

Spalování fosilních paliv je s oblibou označováno za ryzí zlo, pokud ale obrátíte proces spalování organické hmoty, můžete z problematických emisí při něm vznikajících udělat opět palivo.

Současné období přímo vybízí k tomu, abychom sledovali páru, která nám vychází od úst. Pokud vás při tom napadne, zda by náhodou nešla překonvertovat na palivo, pak se kupodivu nejedná o nesmyslnou úvahu. Dokládají to vědci z Oxfordské univerzity, kteří objevili způsob, jak volný oxid uhličitý zachytit a použít pro výrobu leteckého paliva. A jelikož to má svou podstatou velmi blízko k motorové naftě, mohl by nový syntetický materiál zamířit nejen do oblak, ale také na silnice.

Základem umělého paliva je směs kyseliny citronové, vodíku a katalyzátoru obsahujícího železo, mangan a draslík ohřátá na teplotu 350 stupňů Celsia. Přidáním oxidu uhličitého vzniká kapalné palivo, jež je možné využít pro pohon motorů.

Zásadním nedostatek je, že jako mnoho jiných, i tento proces byl prozatím otestován pouze v laboratorních podmínkách, přičemž v reaktoru z nerezové oceli vzniklo pouze několik gramů pohonné látky. Vědci nicméně věří, že výrobní zařízení a tím i kapacitu lze snadno zvětšit. Zařízení by přitom bylo umístěno hned vedle velkých zdrojů CO2, aby tak bylo co nejefektivnější.

Výrobou oněch několika gramů navíc vývoj neustal. Vědci totiž dále zkouší ještě mnohem ekologičtější formu katalyzátoru, kdy by železo, mangan a draslík nahradil pouze rafinovaný cukr a mouka. Zároveň dodávají, že pokud ono zařízení měnící CO2 na palivo má být skutečně ohleduplné vůči životnímu prostředí, pak musí být poháněno obnovitelnými energiemi.

Je to tedy další alternativa k elektrickému pohonu, která by mohla přírodě pomoci i více. Elektrickou energii je třeba vyrobit a minimálně ještě hodně dlouho se tak bude dít primárně pálením fosilních paliv, čili způsobem generujícím emise CO2, které skončí v atmosféře. I výše popsané řešení pochopitelně potřebuje energetický vstup, současně ale CO2 ale z atmosféry odebírá. Smysluplnost celého nápadu je tedy otázkou energetické efektivity získávání CO2, kterou autoři dále rozebírají. S ohledem na zápornou výslednou produkci oxidu uhličitého by ale nemusela být až tak vysoká, aby se vedle nabíjení akumulátorů vše vyplatilo.

Zdroj: University of Oxford přes Nature

Petr Prokopec