Autoforum

Je to přesně to, co říkáme roky: Vyšlete je na poloprázdné dálnici ve dne za krásného počasí a fungují. Ale dostaňte je do jakkoli komplikovanějšího prostředí a selžou. Vědci z Floridské univerzity nyní potvrdili přesně to.

Na počátku dubna Elon Musk oznámil, že v srpnu Tesla přijde s robotickými taxíky. Co přesně si pod tímto pojmem máme představit, je zatím věcí neznámou. Šéf nejznámějšího výrobce elektromobilů na světě nicméně plnou autonomii slibuje rok co rok již dekádu. Dosud jsme se ale ničeho takového nedočkali ani od něj, ani od konkurence. Ta zjevně již prozřela a uvádí, že pokud se vše povede, dojde na klíčový průlom v řádu několika dekád. A to je pořád ten optimističtější scénář, současná realita totiž při každé zkušenosti ukáže, že takovému výsledku jsme pořád nekonečně vzdáleni.

Ukazuje to i práce vědců z Floridské univerzity citovaná Nature. Její autoři porovnali data z 2 100 vozů osazených pokročilými asistenčními systémy s daty, z 35 113 aut řízených lidmi. Na nich pak zkoumali různé aspekty nehod, při kterých do řízení „mluvily algoritmy” či ho měli na povel lidé. Výsledky ukazují, že elektronika na tom skutečně může být lépe než lidé, ovšem pouze za ideálních podmínek při jízdě v přímém směru.

Jakmile se situace jakkoli zkomplikuje a v celé rovnici se vyskytne jedna neobvyklá proměnná, motoristé z masa a kostí již vyhrávají na celé čáře. Při snížené viditelnosti, tedy za svítání či při soumraku totiž robotické řízení chybuje 5,25krát častěji. A při odbočování 1,98krát častěji. Lépe tomu pak není ani ve chvíli, kdy se nebe zatáhne mraky, ze kterých začne lít jak z konve. Při prudkém dešti je totiž autonomní řízení dvakrát nebezpečnější než lidé. To pro autopiloty opravdu není dobrá vizitka.

Obecně lze říci, že po utracení mnoha miliard zde máme systémy, které mají problém odbočit, pokud přitom mají zkřížit cestu protijedoucím vozům. V takové chvíli totiž v lepším případě jen způsobí dopravní zácpu a chaos, v tom horším pak nehodu. Čemuž se ale vážně nelze divit, neboť i sebelepší algoritmy vidí všechny a všechno okolo sebe jen jako objekty. Na ty ovšem nezvládají adekvátně zareagovat, zatímco lidem pomáhá mnohem širší vnímaní situace dané i jejich přirozenou intuicí.

Floridská univerzita výsledky zkoumání publikovala v době, kdy Tesla s aktivovaným systémem Full Self-Driving alias FSD narazila do policejního vozu, který stál na kraji silnice. Jeho posádka jen taktak stačila uskočit, zraněn naštěstí nebyl ani řidič Tesly. Ten přiznal, že autonomní řízení aktivoval, aby si mohl zatelefonovat. A protože FSD není plnou náhradou, nýbrž jen asistenčním systémem, porušil tím kalifornské zákony. Nejspíše tak nakonec skončí jako viník nehody.

Daným incidentem by se ovšem úřady měly zabývat daleko hlouběji. Policejní vůz měl totiž aktivovaná výstražná světla, přesto jej autonomní řízení Tesly nezaznamenalo. Nestalo se tak navíc poprvé, naopak jde o několikátý zaznamenaný případ. Kromě toho mají vozy této značky často problém se samovolně pohybovat i po zcela prázdném parkovišti. Či si pletou Měsíc se semaforem. Nebo jednoduše jen nevidí kamion převrácený napříč dálnicí.

Skutečně lze tedy Muskovi věřit, že v srpnu posune lidstvo zase o krůček dále? To ani v nejmenším. Šéf Tesly naopak riskuje, neboť ve chvílích, kdy jím zaštítěné robotické taxíky nebudou mít žádného operátora z masa a kostí, nebude moci jakékoli pochybení svézt na člověka. A jak jsme naznačili výše, problémů má Tesla na kontě více než dost. Stejně jako třeba takové Waymo, které před pár dny muselo stáhnout z ulic 672 svých robotaxíků kvůli srážce s dřevěným sloupem.

Systémy autonomního řízení se pokouší vyvíjet také česká Škoda. Ani v jejím případě nelze říci, že by se jakkoli přiblížila bodu, kdy by bylo možné jen uvažovat o nahrazení lidských řidičů elektronikou. Foto: Škoda Auto

Zdroj: Nature

Petr Prokopec