Autoforum

/

Foto: Audi

Možná ho budoucnost jednou ocení jako velkého vizionáře, v tuto chvíli je ale stále patrnější, že byl až příliš velkým snílkem, kterému chyběla vazba na realitu. Kromě masové elektrifikace si vysnil i rozmach plného autonomního řízení, jeho nástupce mu ale celý domeček z karet postupně boří.

Mít ve firmě snílka neodtrženého od technické či ekonomické reality nebývá na škodu. Žádná (tedy téměř žádná...) společnost nemůže přežít díky tomu, že nabízí pořád to samé, je třeba vidět alespoň trochu do budoucnosti a správně odhadovat tužby zákazníků, které se realitou teprve stanou. Problém ale nastane tehdy, když takový člověk vazbu na realitu ztratí a dostane se ve firemní hierarchii tak vysoko, že jeho naivní vize nikdo nekrotí.

Za příklad člověka, který snílkem nepochybně byl, současně ale neztrácel smysl pro realitu, byl Ferdinand Piëch. Když začal před několika dekádami vyprávět o tom, že jím řízený koncern VW stvoří nejrychlejší auto světa, se který budete moci večer jezdit do opery, někteří si nebyli jisti, zda neslyší další Libušino proroctví. Piëch se ale nemýlil, i takový projekt dotáhl a stal se symbolem nespočtu odvážných vizí, které ze zmírající skupiny VW udělaly jednu z největších světových automobilek, který si mohla dovolit pohltit téměř jakoukoli jinou značku.

Němci měli štěstí, že firmě takový člověk vládnul. Něco podobného ovšem dnes s jistotou nemůžeme říci o Herbertu Diessovi. Tento manažer si totiž již během své štace u BMW vysnil, že s pomocí elektromobility dobude svět. Modely i3 a i8 však přišly na trh ve chvíli, kdy neměly šanci uspět, a tak ani neuspěly. Pozoruhodné nicméně je, že se z této chyby nepoučil a ve vedení VW ji prakticky zopakoval.

V domnění, že „lidovému vozu“ by mohl ujet vlak na poli elektromobility, Diess na oltář své vize obětoval prakticky vše. Elektrifikace tak měla být opravdu masová, rychlá a zasáhnout všechny značky bez rozdílu. Něco takového ovšem ani nemohlo mít úspěch, neboť na jedné straně byly vyžadovány obrovské investice. Na té druhé ovšem figuroval jen minimální přirozený zájem. A když lidé viděli, že kvůli bateriovému pohonu začal strádat i ten spalovací, začali se odklánět také od Golfu a spol.

Diess tak na sklonku srpna skončil, přičemž jeho místo zaujal Oliver Blume. Ten dosud vládnul Porsche, v čele automobilky z Zuffenhausenu pak i zůstává. Rovněž v jeho případě můžeme vysledovat touhu po elektrifikaci, ta nicméně není tak silná. Blume mimo to zjevně zůstává i realistou, neboť postupně začíná bourat domeček z karet postavený svým předchůdcem. Nová elektrická platforma SSP se odkládá, architektura MEB bude žít dál a divili bychom se, kdyby ruku v ruce s tím nešel i odklad totální elektrifikace u jednotlivých značek. Nesmíme ostatně zapomínat, že Porsche s Blumem v čele velkou měrou podporuje syntetická paliva.

Němci by se tedy v nadcházejících letech skutečně mohli vrátit nohama na zem, což ostatně dosvědčuje i dalšího Blumeho krok. Šéf VW totiž zjevně hodlá zcela zaříznout či alespoň ve velké míře omezit projekt Artemis, kterému se věnovalo převážně Audi. Tato značka přitom měla pod danou hlavičkou poslat v roce 2024 „vysoce efektivní elektromobil“. Hnací ústrojí by nicméně nebylo jeho doménou, tou mělo být autonomní řízení úrovně SAE4.

Projekt však měl „výkazat jen velmi malý pokrok, jenž korespondoval se zpožděním při vytváření nového pokročilého softwaru, za který by byla zodpovědná divize Cariad“. Blume tak má na zasedání nejvyššího vedení 15. prosince přijít s novým plánem, který další z Diessových nápadů pošle do koše. Jak tomu skutečně bude, musíme vyčkat do konce příštího týdne. V tuto chvíli se ale zdá, že ze dnů odejitého Diesse mnoho nezbude - vsadil příliš mnoho na technická řešení, která lze v tuto chvíli obtížně realizovat buď vůbec nebo za přijatelných nákladů. O ochotě zákazníků za ně platit ani nemluvě.

Zdroj: Automobilwoche, Handelsblatt

Petr Prokopec