Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Některými toužebně očekávaná výkonná benzinová téesíčka pro nový Passat jsou konečně k mání. Jinak jistě dobrá zpráva ale nepotěší všechny.

Už když jsme vám loni v červenci představovali nový VW Passat, mluvili jsme o motorech 1,8 TSI a 2,0 TSI, které měly dotvářet benzinovou tvář nabídky pohonných jednotek. Měly jenže nedotvářely - zmínka o nich byla sice oficiální, neobjevily se ale ani v prvotním přehledu technických dat, ani v pozdějších specifikacích. V nabídce chyběly také v době prvního testu vozu i po zveřejnění českého ceníku a nic na tom nezměnilo ani jeho následné rozšíření o verzi R-Line. Motory 1,8 TSI a 2,0 TSI byly prostě v Passatu za takovou paní Columbovou - pokud jste chtěli benzin, museli jste sáhnout po jedné z variant jednotky 1,4 TSI.

Nemusíme si nic nalhávat, benzinové motory nejsou tím, co by v nabídce Passatu vyhlížela podstatná část zákazníků - většina sáhne po některé z variant motoru 2,0 TDI. Jenže když si s autem sjedete, zjistíte, že ani řidičsky není marné, že by mohlo oslovit i někoho, kdo chce řídit. A to bez výkonnějšího benzinu půjde těžko. Jsme si tedy jisti, že se najdou tací, kteří výše zmíněné jednotky v nabídce vozu nedočkavě vyhlíželi, dočkat se jich ale ne a nemohli. Až dosud.

Teprve nyní se v cenících Passatu napříč Evropou začaly oba silnější benziny objevovat. Zdánlivě dobrá zpráva ale není tak dobrá, jak leckdo mohl doufat - na řadě trhů (např. v Německu) jsou oba motory z nepochopitelných důvodů povinně spjaty s automatickou převodovkou DSG, která řidičsky netěší a nešetří ani na pořizovací ceně, ani na provozních nákladech. U nás je k mání s manuální převodovkou alespoň slabší 1,8 TSI, při pohledu na dynamiku verze 2,0 TSI nicméně i tak člověku zůstává jistá hořkost v ústech. Vezměme to ale pěkně popořadě.

Začít musíme technickými parametry, které dosud ani u jedné z verzí nebyly známy. Sluší se tedy předeslat, že Passat 1,8 TSI pracuje s výkonem až 132 kW (180 koní), které posílá výlučně na přední osu. Na stovku zrychlí za 7,9 sekundy a rozjede se až na 232 km/h. Kombinovaná spotřeba se v závislosti na specifikaci pohybuje okolo 5,7 litru benzinu na 100 km.

Dvoulitrová verze s motorem Octavie RS, tedy jednotkou 2,0 TSI, posílá opět jen na přední kola až 162 kW (220 koní) výkonu. Dynamika odpovídá - stovka za 6,7 sekundy a maximálka 246 km/h už jsou velmi slušné hodnoty. Kombinovaná spotřeba 6,2 litru benzinu na 100 km je asi podobně reálná jako ta pro 1,8 TSI, skutečnější hodnotu ale nemáme.

U nás je možné pořídit verzi 1,8 TSI buď s 6st. manuálem pouze ve výbavě Comfortline (723 900 Kč) nebo s 7st. automatem DSG jako Comfortline (776 900 Kč) či Highline (820 900 Kč). Zejména ve srovnání verzí 1,8 TSI a 2,0 TDI s manuálem v Comfortline se tato varianta jeví být jako podstatně atraktivnější nabídka, neboť je výrazně rychlejší a přesto levnější.

Provedení s 2,0 TSI je pak k mání pouze s automatem (6st.), navíc jen jako Highline za nejméně 876 900 Kč. To už tak zajímavá nabídka není, jakkoli i v tomto případě vůz pořídíte levněji než slabší 190koňovoé TDI. U toho ale nemusíte mít automat a dokonce ani Highline - rázem tak vychází podstatně levněji, i když pochopitelně ve skromnější specifikaci.

Co je pozoruhodné, v nabídce německého VW se objevilo i provedení 2,0 TSI 4Motion s manuálem, což nezní špatně. U nás k mání není, ale ani německý ceník není spásonosný - jde snad o nějakou zvláštní verzi pro „oldschoolové” příznivce slabých benzinu ve čtyřkolce, neboť tato varianta 2,0 TSI je naladěna na výkon pouze 150 koní. Dosud jsme o takové ani neslyšeli.

Rozšíření nabídky dostupných motorizací Passatu je nepochybně vítané, jeho potenciál se nám ale zdá být částečně promarněn. VW jako by ani nechtěl lovit zákazníky, které dosud nelovil - verze 2,0 TSI s 220 koňmi by mohla být s manuální převodovkou slušnou konkurencí i třeba BMW 328i, zvláště pak s pohonem všech kol. Jenže se prostě neprodává. Další detaily můžete sami vyzkoumat z aktualizovaného českého ceníku vozu (PDF, 198 kB), tmou nabídky německého VW vás pak provede jeho online-konfigurátor.

Petr Miler