Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Překvapení? A pro koho? Drahé energie, drazí zaměstnanci, přeregulované tržní prostředí, churavějící ekonomika, sázka na nerentabilní auta... Je toho hodně, co nehraje do karet pokračování výroby nových automobilů v zemích EU. VW se tomu jen přizpůsobuje.

Lidé mají krátkou paměť a často považují za dané věci, které ničím takovým reálně nejsou. Prožili jsme s několika zaškobrtnutími dekády prosperity, téměř nekonečného ekonomického růstu, až jsme zapomněli, z čeho se bere. A začali dělat příliš mnoho proto, aby dál nepokračoval.

Zejména v posledních letech jsme dnes a denně svědky soustavného, navíc akcelerujícího podrývání efektivity fungování základů evropské ekonomiky. S odvoláním na možná ušlechtilé, ale možná také úplně naivní cíle devastujeme konkurenceschopnost jednotlivých odvětví a doufáme, že se na to nepřijde. Přijde. Není možné, aby se někde neprojevily drahé energie, drahá paliva, drahá auta, drahé... Dnes už vlastně cokoli.

Vidíme, že to má své následky, místo škrábání svědícího ale řešíme jen následky, čímž se situace dál zhoršuje. Vracíme se k izolacionismu místo otevřenosti, čímž jen do otevřené rány přisypáváme více soli. Jako by bylo tak těžké si vzpomenout, jaké impulsy znamenaly pro místní firmy nejprve zpřístupnění východních trhů po roce 1990 a pozdější otevření Číny po roce 2000. Zejména současná EU připomíná loď, která nabírá vodu, kapitán ale místo toho, aby nechal zacelit díry, nechává házet přes palubu ty, kteří křičí, do bárky silně zatéká. Jednou ale voda doteče až tam, kde už to nebude přehlédnutelné - a následně ani přeslechnutelné - pro nikoho.

Aniž bychom chtěli - opravdu nechceme - být negativističtí, obáváme se, že se to stane na vícero palubách. Jedno opravdu hlasité volání nyní přichází z Německa přímo od nejvyššího vedení koncernu Volkswagen, jak shrnuje Autocar. Firma totiž oznámila, že po mizerném prvním pololetí už nevidí cestu k prosperitě v dílčích úsporných opatřeních a plánuje přistoupit k zavírání svých německých továren, což by se stalo vůbec poprvé v její 87leté historii.

Znovu - prosperující Volkswagen považujeme za něco daného, ale historie firmy je vlastně docela krátká a vážné problémy měla v historii už několikrát, mj. v 70. a koncem 80. let minulého století. Výše zmíněné geopolitické dění dovolilo její aktivity znovu nakopnout za pomoci lidí jako Hahn nebo Piëch, nic takového ale dnes není na stole. VW navíc potřebuje být konkurenceschopný v globálním měřítku a sám říká, že s německou výrobou něco takového dál není možné.

V oficiálním prohlášení VW varuje, že Německo jako místo pro výrobu čehokoli „zaostává z hlediska konkurenceschopnosti” a varuje, může přistoupit k zavírání továren, aby „zabezpečil budoucí fungování společnosti”. „Evropský automobilový průmysl je ve velmi vážné a složité situaci,” uvádí v prohlášení generální ředitel VW Group Oliver Blume. „Situace je velmi napjatá a nelze ji vyřešit jednoduchými opatřeními ke snížení nákladů,” říká v něm generální ředitel VW jako značky Thomas Schäfer.

„Proto chceme co nejdříve zahájit diskuse se zástupci zaměstnanců, abychom prozkoumali možnosti udržitelné restrukturalizace značky,” uvádí dále poté, co podle Auto Bildu avizoval zrušení tzv. programu „jistoty zaměstnání”, který ve firmě platí od roku 1994. Po dalších 25 let, tedy až do roku 2029, měl zajistit, že ve firmě nedojde k jednostrannému propouštění, to ale nyní VW s ohledem na výše zmíněné není schopen dále garantovat. Zavírání továren a omezování zaměstnaneckých stavů už podle Němců nelze dále vyloučit.

VW zatím nenaznačuje, jak mnoho z dnešních asi 120 tisíc německých (či spíše v Německu pracujících - hlavně Češi a Poláci z příhraničí by mohli vyprávět) zaměstnanců firmy by mohlo jít, nečekejme ale kosmetické změny. Odbory jsou pochopitelně ostře proti, když ústy šéfky organizace IG Metall hovoří o tom, že „představenstvo odhalilo nezodpovědný plán, který otřásá základy Volkswagenu a představuje obrovskou hrozbu pro pracovní místa” s tím, že jde o krátkozraký a „extrémně nebezpečný postup, který riskuje zničení srdce Volkswagenu”. Ale to pláče na špatném hrobě - VW jistě k něčemu takovému přistupovat nechce, ale nemá na výběr.

Na druhou stranu je třeba říci, že vedení automobilky - a zejména dogmaticky smýšlející lidé jako Schäfer - na tomto stavu mají svůj podíl, když vsadili na dnešní politický kurs a nejenže neprotestovali, ale dokonce jej aktivně podporovali. Zákazník se pro ně ocitl na druhé koleji a doufali, že odbyt nekonkurenceschopných produktů někdo zařídí či spíše nařídí. Byl to obrovský hazard, před kterými bylo vedení firmy varováno povolanými lidmi a neuposlechlo. Teď už jen hasí požár.

I když by avizované kroky byly veskrze negativní, pořád by je šlo vnímat pozitivně jako jakýsi budíček pro celou Evropu. Něco nám ale říká, že místo řešení příčin tohoto stavu dojde jen k posypání problému penězi nás všech, což nevyřeší nic a hrozící kolaps jen odloží a zvětší jeho pozdější magnitudu. Rádi se ovšem necháme překvapit...

Zdroje: Volkswagen, Autocar, Auto Bild

Petr Miler