Autoforum

/

Foto: Jaguar

Pokrytectví, jinak nelze označit dvojí přístup jedněch a těch samých firem k jedné a té samé věci. Ačkoli třeba Jaguar říká, že v roce 2025 bude nabízet jen elektromobily, vzdoruje zákazu aut se spalovacími motory o 5 až 10 let později.

V poslední době neuplynul snad ani týden, aby některá z velkých světových automobilek neoznámila přechod na úplnou elektromobilitu, a to v poměrně krátkém časovém horizontu. Mezi takové patří třeba i Ford a Jaguar s bývalým šéfem Renaultu Thierrym Bollorém v čele, z nichž první chce vyrábět jen elektrická auta od roku 2030, tedy alespoň v Evropě a druhý dokonce už od roku 2025.

Zatímco aktivisty a politiky dostala daná prohlášení na vrchol blaha, my jsme jim nevěřili ani na chvíli. Je totiž třeba si uvědomit, že jakkoliv je zejména v Evropě elektromobilita razantně prosazována i dotována, ne každý ji propadnul. Ve Spojených státech jsou pak skepse ještě větší, zatímco pro takové Rusko, Austrálii, Afriku, většinu Asie či Jižní Ameriku jde spíše o nepoužitelný než vhodný pohon.

Co přesně to znamená? Jen to, že elektromobilita je tvrdě vyžadována pouze ve velmi malé části světa, a i v té má stále více odpůrců než příznivců, jak ukazují třeba data z Německa. A takový stav není možné jednoduše a rychle změnit za předpokladů, že nový pohon je ve většině ohledů horší než ten, který má nahradit. Kromě toho je třeba dodat, že danou strategii prosazují lidé, kteří za deset let již u kormidla nebudou, zatímco automobilky tak krátkou životnost nemají. Či rozhodně nechtějí mít. A právě proto pochopitelně nemohou přepřáhnout na elektromobilitu tak brzy, jak jim politici od zeleného stolu kážou.

Zatímco tedy naoko i výrobci naskakují na módní vlnu a mluví o elektrickém pohonu od rána do večera, reálně se jeho plný nástup snaží oddálit. Dokládá to ostatně krok britských automobilek seskupených pod Sdružení automobilových výrobců a prodejců (SMMT). Jde mimo jiné o ten samý Jaguar a o ten samý Ford, které jsou podepsány pod žádostí směřované britské vládě o odklad zákazu prodeje nových benzinových a dieselových motorů od roku 2030. Pokud se tak totiž stane, pak roční prodeje klesnou ze současných 2,3 milionů aut na pouhých 800 tisíc kusů.

Aktivisté při pohledu na tuto redukci nejspíše zaplesají podruhé, nicméně pro politiky se již o tak jednoduché sdělení nejedná. Znamená to totiž citelnou ránu pro britskou ekonomiku, která povede také k výraznému propouštění. Požadavek SMMT na odklad tak lze vnímat jako oprávněný, přičemž sdružení dodává, že pokud by zákaz vešel v platnost v roce 2035, pak by prodeje poklesly na 1,2 milionu kusů. S rokem 2040 by ale nicméně již byla spojena stávající dvoumilionová úroveň.

Je samozřejmě otázkou, jaká bude realita. Stát se v příštích letech může cokoliv, a stejně jako může dojít k urychlení elektrifikace, tak se může opět ukázat, že jde opravdu o slepou uličku vývoje. Sázet vše na jednu kartu ale nelze, zvláště pokud pro to nemáte dostatečně pevné pilíře, o které se opřít. A to britská vláda rozhodně nemá, neboť si stačí uvědomit, že momentálně nemá baterie ani pro oněch 800 tisíc elektromobilů. A ještě dlouho nebude, neboť i v roce 2027 má produkce na ostrovech činit jen zhruba 350 tisíc kusů.

To ve výsledku reflektují i názory jednotlivých automobilek, které se o odklad zasazují. Honda totiž hodlá ke snížení emisí přispět nejen elektromobily, ale také vozy na vodík či dokonce takovými, jenž spalují syntetická paliva. McLaren pak uvádí, že plug-in hybridní vozy, ke kterým směřuje svůj vývoj, by rozhodně neměly být zakázány již v roce 2035, jak plánuje britská vláda, ale v mnohem vzdálenější budoucnosti. BMW, pod které spadá Mini, pak zpochybňovalo již předchozí termín, jenž měl přijít právě až v roce 2040.

Suma sumárum je tedy zjevné, že výrobci si plně uvědomují realitu, jakkoliv médiím nastavují pouze jednu tvář. Jak na to zareagují politici, je ve hvězdách, stejně jako budoucnost sama.

Zdroj: SMMT

Petr Prokopec