Autoforum

/

Foto: Volvo

Lidé jsou obvykle schopni poučit se z chyb cizích, natož pak vlastních. Výrobci aut ale zkrátka jedou svou, což nejlépe ukazuje způsob, jakým Volvo odhalilo elektrický koncept Recharge. V podstatě totéž říkalo o jeho předchůdci před 14 léty.

Volvo tento týden představilo nový koncept zvaný Recharge. Ten již dle názvu spoléhá na elektrický pohon, do sériové výroby ovšem nedorazí. Místo toho Švédové s jeho pomocí chtějí přivést více pozornosti k elektromobilům, na které hodlají na konci dekády zcela přepnout. Koncept tak má ovlivnit hned několik vozů, se kterými máme počítat. Nepřekvapivě přitom každý z nich dostane baterie usazené v podlaze, aby tak byl maximalizován vnitřní prostor. Stejně tak máme počítat i s autonomním řízením, kterému pomáhá i LiDAR usazený na střeše.

O novém konceptu dnes ovšem chceme mluvit jen částečně. Novinka totiž připomíná stejně nazvanou studii, se kterou se Volvo vytasilo již v roce 2007, v dobrém to ale není. I v té době šlo o auto na elektrický pohon, přepracovaný model C30, který krom elektromotoru dostal do vínku i 1,6litrovou spalovací jednotku. Nesloužila nicméně k roztáčení kol, nýbrž ke generování energie, o samotný pohon se starala jen elektřina.

„Toto je přelomová inovace v oblasti udržitelné mobility. Člověk, který najede méně než 100 kilometrů denně, bude muset jen zřídkakdy navštívit čerpací stanici. Ve Spojených státech se jedná o téměř 80 procent řidičů,“ uvedl k tématu tehdejší viceprezident pro vývoj a výzkum Magnus Jonsson. Ten zároveň i poznamenal, že švédská novinka je spojena s emisemi nižšími o 66 procent oproti nejlepším hybridům na trhu, jakkoliv disponuje rovněž kombinací dvou jednotek.

Pikantní na celé věci je, že Volvo použilo prakticky tytéž argumenty i při odhalení nového konceptu Recharge. A není v tom zdaleka samo - prakticky každá automobilka hovoří o tom, kolik najedou řidiči v průměru a jak dalece na obsloužení takové mobility elektrický pohon stačí. Není přitom až tak těžké dovtípit se, že tentýž argument, který neobstál u zákazníků před 14 lety, u nich neobstojí ani nyní. Byť tím nikterak nerozporujeme, že Jonsson má ohledně každodenních statistických potřeb motoristů pravdu.

Právě to nicméně jen dokládá, kterak výrobci, politici či aktivisté nepochopili, co pro většinu lidí auto znamená. Každodenně jej pochopitelně většina z nich využije jen na cestu do práce, na nákup či do školy nebo školky, díky čemuž skutečně najede jen pár desítek kilometrů. A pokud by mobilita tímto začínala i končila, nejspíše by proti elektromobilům nikdo neřekl ani slovo. Jenže stejně jako brzdy, podvozek nebo výkon auta nejsou koncipované na typické, ale občasné extrémní využití, musí mu být přizpůsobena i jeho akceschopnost. Lidé chtějí jezdit také na chaty, za známými, na dovolenou či prostě kamkoliv, kam se jim zamane.

Něco takového ovšem elektromobil umožní jen za předpokladu, že obětujete mnohem více svého času a někdy se musíte smířit s tím, že do cíle nedorazíte. Jakkoliv totiž sice může být rychlejší než vozy se spalovacím ústrojím, silniční limity platí pro každého bez výjimky. Zatímco tedy s benzinovými a dieselovými vozy je spojena svoboda, neboť jejich dojezd je prakticky nekonečný, ty elektrické lze brát za okovy bránící vám v rozletu. Navíc mohou selhat právě v těch chvílích, kdy je potřebujete nejvíce, což se jinak stává spíše výjimečně.

Suma sumárum tedy nejde ani tak o obavy z nedostačujícího dojezdu či ze slabé infrastruktury. Lidé se daleko více bojí toho, že když budou potřebovat někam vyrazit, bude to moc daleko vzhledem k časovému prostoru. Nebo to ani nebude daleko, ale kvůli nenabité baterii nebudou moci. Nebo zůstanou trčet tam, kde lišky dávají dobrou noc. Je to další nepříjemné omezení v už tak často složitých životech každého z nás. Dokud toto výrobci aut nepochopí a především nevyřeší, bude se většina zákazníků elektromobilům bránit zuby nehty a my jim to rozhodně nebudeme mít za zlé.

...s nimiž jsou elektrická auta spojována dodnes a podobné se pojí i k novému provedení. Ovšem právě to jen dokazuje, kterak výrobci stále ještě zákazníky nepochopili. Aut, na která se nelze stoprocentně a za všech okolností spolehnout, se totiž většina bojí, a právě proto je odmítá. Foto: Volvo

Inspirace: Jalopnik

Petr Prokopec