Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Jako by nestačilo, že už vývoj, výroba a prodej těchto aut představuje pro automobilky obvykle těžké finanční rány, vrací se jim jako bumerang a musí se s nimi potýkat znovu. S bateriemi jsou problémy a nejde o žádné izolované případy, velké svolávačky jsou dnes skoro na denním pořádku.

Svolávací akce nejsou v automobilové branži nic neobvyklého. I když výrobci aut dělají první poslední, aby domysleli konstrukci jednotlivých prvků i celých aut do posledního detailu, a při vývoji prototypy vystavují všemožné extrémní zátěži, přesto se stane, že na některých typech začne to či ono hromadně selhávat. A seriózně jednajícími výrobci nezbývá než v takovém případě uznat svou chybu a na vlastní náklady její následky i u dříve prodaných aut napravit.

Poslední dobou ovšem počet svolávacích akcí narůstá, a to nejen díky Fordu, který jich mívá na svém kontě víc než zbytek výrobců dohromady. Vedle modrého oválu je třeba poukázat také na elektromobilitu, se kterou začíná být stále více spojena hrozba požárů. Je sice pravdou, že na ty zatím nedochází tak často jako u spalovacích aut, to je ale dáno hlavně jejich dramaticky nižším průměrným stářím - pár let staré spalovací vozy obvykle také nehoří. Navíc když už na požár elektromobilu dojde, bývají následky hodně dramatické a negativní publicita dalekosáhlá, proto jsou automobilky v tomto případě velmi obezřetné.

Klíčovým problémem je samozřejmě baterie, a to jak z hlediska příčin požárů, tak jejich dramatických následků. A potíže s nimi nejsou neobvyklé, naopak jich soustavně přibývá s tím, jak je prodaných elektromobilů víc a víc a jejich stáří roste. Situaci shrnuje německý Focus s tím, že pro automobilky se jedná o další nepříjemnost v realizaci jejich elektrických snů - ty už tak váznou a stojí hromadu peněz, v podobě problémů s bateriemi klidně po několika letech od prodeje toho kterého vozu se k nim ale vše znovu vrací jako bumerang a uštědřuje jim další rány.

Nejnověji je utržily Hyundai, Stellantis nebo Volkswagen, tři z největších automobilových obrů celého světa. Korejská automobilka totiž musela přistoupit ke svolání víc než 100 tisíc kusů modelu Kona Electric. Prakticky stejně jsou na tom také Němci, v jejichž případě jde o zhruba 100 tisíc vozů rodiny ID, zatímco Jeep povolal do servisů na 375 tisíc plug-in hybridních vozů Wrangler 4xe a Grand Cherokee 4xe. Majitelé jsou obvykle instruováni parkovat mimo uzavřené prostory a nenabíjet baterie na víc než určitou část kapacity, což pochopitelně jejich použitelnost dál komplikuje.

Hyundai oznámilo, že zmíněné elektromobily jsou osazené špatným softwarem monitorujícím baterie, který může až příliš pozdě odhalit jejich tepelnou nestabilitu, což může způsobit na požár. To ale nezřídka bývá jen první publikované vysvětlení vytvářející dojem, že se „přehraje soft”, ideálně na dálku, a vše bude v pořádku. Obvykle nebývá a následují další a další servisní akce až di výměny všech baterek. To VW už otevřeně poukazuje na vadnou elektrodu, tedy fyzický problém, kdežto u Jeepu se pozornost znovu nejprve upínala k softwaru, než se ukázalo, že baterie zjevně mohou disponovat poškozeným separátorem. U této značky byl navíc problém nejožehavější, plamenům podlehlo nejméně 19 aut.

Až fascinující rozmanitost problémů - skoro u každé svolávací akce je příčinou něco trochu jiného - je dalším bolestivým aspektem nastalého stavu. Výrobcům nestačí zapracovat na jedné vadě, ani si příště dávat větší pozor na to či ono, přichází dokola nové a nové problémy, nezřídka u jedněch a těch samých baterií, se kterými automobilky a jejich dodavatelé musí bodovat. Jednotící prvek lze najít snad jen jeden - kvalitativní nedostatky při výrobě.

Na ty obvykle dochází snahou o maximalizaci produkce a minimalizaci nákladů s ní spojených. To ovšem celý problém jen umocňuje, neboť především Evropská unie tlačí na rozvoj elektromobility jako smyslů znamená. Ovšem bateriový pohon na starém kontinentu není tak levný jako třeba v Číně, aby dokázal oslovit davy. Automobilky se to snaží změnit, pročež tlačí na dodavatele, aby šli s cenou dolů. A tím se prostor pro dalších pochybení jen zvětšuje. Tlak na další vývoj akumulátorů a jejich co nejdřívější nasazení do produkce je ta samá písnička - branže se tak točí v začarovaném kruhu, podobně jako je tomu u elektromobility skoro se vším.

Tato rizika a konkrétní problémy nejsou nové, automobilky jsou si jich vědomy, přesto je s nadšením podstupují a platí zcela nepřiměřenou daň za to, o co se pokouší. Přitom kolik zákazníků elektromobily nadchly? I takoví jistě existují, jsou ale v těžké menšině vedle těch, kteří vůči nim zůstávají neteční, pokud jimi otevřeně neopovrhují. Jakou má tohle cenu?

Zdroj: Focus

Petr Prokopec