Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Alternátor je klíčová součást elektrické soustavy auta, neboť vyrábí proud. Je ale potřeba ho proudem i napájet. Podívejte se, proč.

Všichni ho v autě máme, většinou se o něj ale začneme starat až v okamžiku, kdy přestane fungovat. V tu chvíli je na světě velký problém, protože bez něj drží auto při životě jen baterka s velmi omezenou kapacitou. Mluvíme o alternátoru, zařízení, které vyrábí elektřinu pro pohon snad veškerého příslušenství a výbavy, které v autě máme, od osvětlení po elektricky výsuvnou anténu.

Jenže víme, jak funguje a jak to vypadá uvnitř? Protože o věci se dozvíte nejvíc, když ji rozeberete, udělal přesně to autor přiloženého videa - vydal se na vrakoviště, kde našel alternátor, vymontoval ho z auta a vzal si ho na ponk, kde ho rozebral. S jediným cílem - ukázat světu, co je uvnitř.

Jak alternátor vypadá, ví každý - kovová schránka, na jejímž jednom konci je kladka. Ta je poháněna řemenem od motoru a je k ní pevně připojen rotor alternátoru. Stator je naopak připevněný k vnější schránce. Některé alternátory mají vnější větráček, který je chladí tím, že skrz ně táhne vzduch, jiné alternátory mají tenhle větráček jen uvnitř; v každém případě je chlazení potřebné.

Hřídel rotoru je uložena v kuličkových ložiscích, samotný rotor je tvořen elektrickou cívkou. Do té je po zapnutí zapalování kartáčky dotýkajícími se měděných sběrných kroužků na hřídeli přiváděn stejnosměrný proud z baterie. Tento proud prochází cívkou, čímž z ní dělá elektromagnet. Této cívce se říká budicí a za zmínku stojí, že postavení cívek může být i opačné. Stator s budicí cívkou je pak uvnitř a kolem něj se otáží rotor.

Budicí cívku lze samozřejmě nahradit normálním magnetem, jenže v takovém případě už by to nebyl alternátor, ale dynamo a současně by nešlo regulovat množství proudu, které alternátor vyrábí. Regulace je nutná jednak proto, že množství proudu, které systémy auta potřebují, se různí, a také se různí otáčky rotoru - jsou svázané s otáčkami motoru. Takhle může řídící elektronika - přesněji regulátor napětí, o kterém se rozepíšeme níže - určit, kolik stejnosměrného proudu do alternátoru pošle, a tím upraví sílu elektromagnetu a tedy i množství proudu, které v alternátoru vzniká.

Otáčením rotoru se střídavými póly - severním a jižním, jako u normálního magnetu; póly jsou ony kovové trojúhelníky, „prsty” na vnějšku rotoru - ve statoru vzniká střídavý elektrický proud. Prochází diodami, což jsou v podstatě jednocestné ventily a mění střídavý proud na stejnosměrný, který pak proudí dále do baterie a tím ji nabíjí. Stator je v tomto případě tvořen třemi cívkami, propletenými a pootočenými navzájem o 120°, tvořícími třífázový alternátor. Je efektivnější než případný jednofázový alternátor.

Důležitou součástí je také regulátor napětí, který se stará o to, aby v alternátoru se změnami zatížení a otáček nedocházelo k velkým poklesům nebo naopak nárůstům napětí. Velké kolísání může poškodit řídící jednotky a další systémy vozu, takže regulátor udržuje výstupní napětí mezi 13,5 a 14,5 voltu.

Kromě toho je to také právě tahle součástka, která měří odběr proudu z baterie - podle toho, jestli zapnete rádio, vyhřívání zadního okna nebo světla - a podle toho posílá do budicí cívky více nebo méně proudu. Tím zesiluje nebo zeslabuje magnetické pole a zvyšuje nebo snižuje množství střídavého proudu vytvářeného alternátorem.

Alternátor je tedy relativně složité zařízení, které nejen vyrábí proud, ale samo se stará o to, aby proudu nebylo moc nebo málo a aby v systému nevznikalo přepětí nebo podpětí. Jeho poruchu hlásí červená kontrolka na přístrojovém štítu; protože dnes v autech nebývají voltmetry, není jak bez multimetru napětí změřit. Výrazné přepětí i podpětí je pro systémy auta nebezpečné, s těmito problémy se ale v případěch moderních alternátorů naštěstí nesetkáváme často.

Jeho poruchy ale přes složitost nejsou až tak časté, byť nejsou ani výjimečné

Zdroj: Jalopnik@Youtube

Marek Bednář