Autoforum

/

Vypadá to jako banální praktika - palivo prostě dochází, auto přestává jet, a tak se dotankuje nové. Není to ale tak úplně pravda. Pokud se tento přístup stane běžným, může to být drahé.

Každý spalovací motor potřebuje k plnohodnotnému fungování čtyři věci: kyslík, jiskru, kompresi a palivo. Absence jedné ze základních nutností způsobí zhasnutí agregátu. Vyčerpání paliva je indikováno kontrolkou a někde i zvukovou signalizací upozorňující na nízkou hladinu benzínu, nafty či jejich ekvivalentů. Ignorací všech signálů dojde ke spotřebování všech zásob, což může způsobit řadu problémů.

Ty způsobené tím, že sedíte v nepojízdném autě třeba u kraje dálnice, asi nemusíme připomínat, kvůli témuž ale hrozí i poškození některých součástí auta. Částečně jsme se tomuto problému věnovali už dříve, to ale byla řeč jen o palivovém čerpadlu. Ohrožené techniky je ale citelně více.

Přesto jako první ve stručnosti připomeneme právě riziko hrozící palivovému čerpadlu. To patří ke klíčovým a někdy i dost drahým součástkám pohonné jednotky. Často funguje opravdu spolehlivě a přežije celý zbytek auta, jenže právě ježdění s téměř prázdnou nádrží dokáže jeho životnost zásadně zkrátit. Důvodem, proč tomu tak je, je způsob, jakým palivové čerpadlo funguje. Problémem zde je, že čerpadlo je protékajícím palivem chlazeno a pokud nasává vzduch, přehřívá se. Jednorázově to nevadí, při opakování už pravděpodobnost poruchy, zejména zadření čerpadla, zásadně roste.

Dalším nechtěným následkem vyčerpaného benzínu i nafty je možnost nasátí nečistoto ze dna nádrže. Drobné částečky v přívodním systému je to poslední, s čím chce majitel auta bojovat. Usazeniny mohou doputovat až ke vstřikovačům, jejíchž nečinnost způsobuje vynechávání motoru. Může je to i značně poškodit a jejich oprava - natož pak výměna - nepatří mezi ani trochu laciné servisní úkony.

Nemělo by se zapomínat na ohrožení katalyzátoru, ten má výrazně zkrácenou životnost u vynechávajících motorů. Pokud je v nádrži málo benzínu, může se do válců dostat příliš chudá směs, kterou svíčka nebude schopna zapálit. Nespálené palivo se pak dostává do katalyzátoru, kde teprve shoří a skokově zvyšuje jeho teplotu. To způsobují přílišné pnutí v nosné keramické struktuře a vede k prasklinám.

Když je směs chudá, hoří při vyšších teplotách, což může vést k samozápalům. Kombinace s vynecháváním pak vede k nepravidelnému chodu motoru, kterým trpí ojniční ložiska. Také jejich poškození je velmi drahý špás.

Celkově vzato občasná jízda s malým množstvím paliva jistě nezpůsobí okamžitě zničení čehokoli zmíněného, pokud takový stav nastane zcela výjimečně a je doprovázen pomalou jízdu, jsou škodlivé účinky velmi nepravděpodobné. Současně je ale třeba dodat, že běžné vyjíždění nádrže až do dna je skoro zárukou problémů a doporučit nakonec nelze ani občasné pokoušení štěstí, však jaký je problém natankovat dříve? Následky opaku skutečně nejsou levné, ani snadno opravitelné.

Zdroj: Engineering Explained@Youtube

Mirek Mazal