Autoforum

/

Foto: Lamborghini

Lamborghini nejprve mířilo k úplné elektrifikaci, pak k rychlé elektrifikaci a teď míří k žádné elektrifikaci. Co tedy místo ní? Italové nabízí poněkud neoriginální alternativu, tušíme ale, že proti mysli bude z jeho zákazníků jen málokomu.

O tom, že elektromobily nejsou a ve své současné podobě ani nemohou být jediným dostupným řešením pohonu všech aut bez rozdílu na libovolném místě kontinentu či světa, píšeme mnoho let. Dlouho jsme za to byli očerňováni všemi, kteří se rozhodli vnutit taková auta všem hlava nehlava, nyní ale i oni poznávají, že tudy cesta nepovede. Ne snad, že by zmoudřeli. To spíš zjišťují, že by trváním na svém omylu odpravili v prvé řadě sami sebe.

Jsme tak už i ze strany automobilek svědky stále ochotnějšího návratu je spalovacím motorům. Možná ne radostnému, možná ne upřímnému, je to nejspíš jen jedna velká z nouze ctnost. Nic to ale nemění na tom, že se to děje napříč trhem - od Fiatu přes Audi a Mercedes až po Ferrari. A každý takový krok vyvolává reakci ostatních, kteří stále více opouští své dosavadní pozice a začínají předkládat tu či onu formu vnitřního spalování jako vlastně snesitelnou alternativu. Něco nám říká, že se brzy dočkáme studií dokládajících, jak to vlastně bude ekologické, ekonomické, zábavné a kdo ví co všechno ještě...

Do této skupiny se nedávno zařadilo i Lamborghini, které též léta hořelo jasně zeleným plamenem. Chtělo být jen elektrické během pár let, pak chtělo aspoň co nejdřív přijít s prvním elektromobilem. Jeho entré bylo ale odkládáno tak dlouho, až Italové úplné otočili a teď říkají, že spalovacích motorů se budou držet tak dlouho, jak to jen půjde. V centru jejich pozornosti bude nový čtyřlitrový osmiválec twin-turbo, v jehož případě technický šéf značky Rouven Mohr řekl, jak ho udrží v prodeji, i pokud se EU definitivně pomátne a bude trvat na papírově nulových emisích CO2 stůj co stůj.

Mohr tuto záležitost probral s kolegy z Car Expertu, kterým sdělil, že tím, co „by mohlo zachránit spalovací motory“, jsou syntetická paliva. Zmiňovaný osmiválec totiž „dodává optimální efektivitu i výkon u obou typů pohonných hmot“. Kromě toho je spojen s tím druhem emocí, jaké u elektromobility nelze nikterak vykřesat. Mohr sice naznačuje, že „ta doba sice přijde“, bude to ale běh na dlouhou trať. Také Mohrovi trvalo dlouho, než na to přišel, ale povedlo se mu to.

Pokud chce vidět ještě dál, rovnou mu vzkazujeme, že elektromobilita jako taková může jistě dávat smysl. Dokud ale musí být přikazována, smysl pochopitelně nedává už proto. Jakmile bude tím komplexně lepším řešením, prosadí se velmi rychle sama, k tomu má ale dnes velmi daleko - od pochybného ekologického kreditu přes mizernou použitelnost až vysoké provozní náklady dané už krátkou životností a rychlou ztrátou hodnoty elektrických aut tahá za mnohem kratší kus provazu. A i když jednou zvítězí, pořád to přece není důvod něco zakazovat. Už i Mohr připouští, že v budoucnu přijde čas, kdy mladí lidé té doby pochopí, že „ta stará spalovací věc je vlastně cool”. Tak proč tomu všemu nenechat přirozenost? Vedeme nesmyslné boje za nesmyslné věci a nesoustředíme se na to podstatné - dělat co nejlepší auta za co nejmenší peníze.

Zdroj: Car Expert

Petr Prokopec