Autoforum

/

Foto: Oracle Red Bull Racing, tiskové materiály

Tohle auto bude extrémem mezi extrémy, nabídne přes 1 200 koní výkonu na méně než 900 kilogramů hmotnosti. Vysoký výkon ale pro firmu, která za pohonnou jednotkou stojí, nebyl prioritou, ostatní by si mohli vzít příklad.

Před dvěma týdny si svůj jízdní debut na Festivalu rychlosti v Goodwoodu odbyl vůbec první sporťák Red Bullu. Model RB17 tak dal na odiv nejen karoserii navrženou legendárním Adrianem Neweyem, ale zároveň přítomné publikum také ohlušil řevem 4,5litrového atmosférického desetiválce. Tato jednotka totiž zvládá točit šílených 15 tisíc otáček, přičemž zároveň produkuje 1 014 koní. Spojena je ovšem ještě s elektromotorem, který jich přihazuje dalších 203. Hmotnost vozu ovšem nemá překročit 900 kilogramů.

Pohonné ústrojí je dílem společnosti Cosworth, jejíž obchodní ředitel Chris Willoughby v Goodwoodu nechyběl. Pár slov přitom ztratil s kolegou Jeffem Perezem z magazínu Motor1, kterému prozradil, proč se Britové rozhodli tak, jak se rozhodli. Přičemž to, že měli vlastně absolutní svobodu, protože auto nemusí plnit žádná pravidla platná pro silniční nebo závodní vozy, věci spíš zkomplikovalo, než aby je zjednodušilo. Nebylo totiž možné se od čehokoli odrazit či kým se nechat inspirovat, sám Cosworth prostě musel vymyslet to komplexně nejvhodnější řešení.

„Konkrétně u tohoto vozu jsme vycházeli z čistého listu papíru. Když běžně chystáme nový motor, vždy tu je něco, čeho se můžeme chytnout. V případě závodních šampionátů jsou tu technické regule, zatímco u silničních aut se jedná o emise. Opravdu unikátní věcí v tomto případě však bylo, že žádná taková omezení neexistovala. Tato svoboda ale byla trochu problém, protože když hledáte alternativní konfigurace motorů a jak jsou zasazeny do aut, nemáte nic, co by vás mohlo inspirovat,“ uvedl Willoughby.

Cosworth proto musel přistoupit k opravdu náročnému vývoji, kdy se již po teoretické stránce řešilo naprosto vše, včetně počtu válců a toho, zda dojde na přeplňování či nikoli. „V podstatě jsme prozkoumali každý možný typ motoru. Měli jsme V6 s turby, měli jsme V12, přičemž jediný způsob, jak rozhodnout, co je nejlepší, bylo propátrat každý směr i do toho posledního detailu,“ dodal dále obchodní ředitel Cosworthu. Přičemž zmínil, že nakonec Britové upřednostnili emoce před obrovským výkonem.

„Jednou z velkých překážek na cestě bylo, zda zvolit přeplňované či atmosférické plnění. Vzhledem k nátuře vozu a tomu, že jsme chtěli, aby se jednalo o auto pro řidiče, jsme dospěli k názoru, že s turby není dodávka výkonu okamžitá. Ano, můžete s jejich pomocí dosáhnout vysokého výkonu, ale když chcete okamžité reakce plynového pedálu, táhne vás to atmosférickou cestou,“ zmínil dále Willoughby s tím, že do věci rovněž promluvil také zvukový doprovod, který je u desetiválců nezaměnitelný.

Red Bull zároveň požadoval, aby pohonná jednotka podobně jako motory F1, ze kterých přebírá mnohé technologie, nevyžadovala podpůrný tým. „Již od počátku tak bylo jasné, že jde o vůz, se kterým můžete být spontánní - prostě ho vezmete na okruh a začnete používat. Nepotřebujete k tomu ovšem armádu lidí,“ dodal dále. Motor má i proto zvládat několik tisíc kilometrů, než se podrobí generálce. Vše tak jen nasvědčuje tomu, že padesátka šťastlivců se má nač těšit.

Zdroj: Motor1

Petr Prokopec