Autoforum

/

Foto: Chevrolet

Nový nepřeplňovaný motor je dnes raritou, zvláště s takovými parametry, navíc ve stále relativně dostupném autě. Ačkoli ale nemá turbo ani kompresor, jakousi jejich dávnou alternativou si pomáhá.

V dnešní době se již příliš často nestává, aby výrobci přišli s atmosférickým motorem. Dáno je to pochopitelně stále vyšším tlakem na snížení papírové spotřeby paliva resp. emisí CO2. Přeplňované motory přitom snadno dokážou spotřebovat paliva stejně či ještě více, jejich podstata ovšem lépe vyhovuje laboratorním testům. A právě proto se k nim automobilky hromadně přesunuly. Pokud tedy dnes přijdou s atmosférickou jednotkou, většinou jde jen o sportovní a drahá auta, u nichž vysoké marže kompenzují riziko pokut za nadlimitní spotřebu či emise ze strany regulátorů.

Jedním z těchto výrobců je Chevrolet, který loni představil novou generaci modelu Corvette Z06. S jeho výrobou značka začne letos v květnu, přičemž objednávkové knihy jsou již zcela plné a na nové zájemce dříve než příští rok řada nepřijde. Jedním z důvodů takového zájmu je právě onen atmosférický motor, u kterého Chevrolet kupodivu použil technologii z 19. století objevenou německým fyzikem Hermannem von Helmholtzem. Jde přitom o o vibrace, které působí vzduch při vyšším tlaku v uzavřené komoře.

Z toho důvodu se na vršku pohonné jednotky LT6, která Corvette Z06 pohání, objevují dvě černé komory, každá o 5,5litrovém objemu. Doplněny jsou pak po celé délce vždy třemi ventily, které ovládá řídicí jednotka motoru. Dva se přitom otevírají a zavírají v tandemu, třetí má nicméně odlišné časování. Masa vzduchu pak následně vytváří tlakové vlny, které prochází sacím systémem pokaždé, když se na začátku kompresního cyklu uzavřou sací ventily.

Veškerý proces je přitom závislý na poloze plynového pedálu a odezvě motoru. Zmiňovaná dvojice ventilů se totiž otevírá až po překonání 2 000 otáček, třetí pak přichází ke slovu v 5 800 ot./min. Rezonance uvnitř sání přitom navyšují tlak, čímž do jisté míry suplují turbodmychadlo či kompresor. Chevrolet díky tomu dosáhl 110procentní objemové efektivity, což vedlo nejen k výkonu 679 koní a točivému momentu 624 Nm, ale také ke zvýšení provozní efektivity, a tedy i ke snížení spotřeby.

Helmholtzova rezonance, jak se onen výše popsaný princip nazývá, nicméně není jediným trikem, který americká automobilka u motoru LT6 použila. Zmínit lze rovněž suché mazaní, které zaručuje, aby agregát byl důkladně promazaný i na okruhu, kde na něj mohou působit vysoké odstředivé síly. Kliková hřídel je pak plochá, což napomáhá umocnit zvuk. Pro většinu zájemců ale bude spíše podstatné to, že jde o nejsilnější produkční atmosférický osmiválec historie.

Lze pak už jen dodat, že cena Corvette Z06 dosud nebyla potvrzena. Mluví se nicméně o částce pohybující se okolo 90 tisíc dolarů (cca 1,93 milionu korun), což sice není žádná lidovka, ovšem na dané výkony jde o pakatel. Obrovskému zájmu se tedy nelze divit, přičemž prodejci značky si již mnou ruce při výhledu na nemalé přirážky, s nimi je třeba nevyhnutelně počítat. I tak ale bude Corvette bezesporu nejrychleji prodávaným vozem Ameriky a velmi výhodnou koupí.

Zdroj: Society of Automotive Engineers

Petr Prokopec