Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Hmotnost auta je zdánlivě jasná věc. Jenže ji lze popsat různými pojmy a ani ty nejsou jednoznačné. Odhalte taje hmotnosti a poměru k výkonu.

Patrně jste narazili na to, že auta mají nějakou pohotovostní a nějakou celkovou hmotnost. Pohotovostní vyjadřuje, kolik vůz váží se standardní výbavou a veškerými provozními náplněmi, celková pak, když se k té pohotovostní přičte i užitečná zátěž, tj. tolik, kolik maximálně můžete do auta naložit kilogramů ve formě lidí a věcí. Na první pohled jsou to velmi jednoduché počty, jenže je otázkou, co všechno se do té pohotovostní zahrne. A vedle pohotovostní se hovoří také o provozní hmotnosti. Znáte rozdíly?

Na toto téma se rozepsal švédský Koenigsegg a my si jeho úvahu půjčíme pro vlastní rozbor této problematiky. V jím publikovaném článku se zabýval jak hmotnostmi, tak rozvedl jednu ne zcela známou veličinu - poměr výkonu k hmotnosti k hmotnosti. To není chybně napsáno, značku to má PWW a podíváme se ni níže. Cílem článku samozřejmě bylo trochu vychválit model One:1, nás ale bude daleko více zajímat rozbor toho, že jedno auto může mít v kolonce „hmotnost” napsáno několik různých údajů, které nemusí být vždy srovnatelné.

Základní údaj je suchá hmotnost, tj. hmotnost automobilu bez veškerých náplní, tedy bez benzínu, motorového a převodového oleje, oleje v diferenciálech, chladicí kapaliny, kapaliny v posilovači řízení, je-li hydraulický, a brzdové kapaliny. S takovým autem se samozřejmě nedá jezdit, zabývat se tak suchou hmotností má spíše teoretický smysl.

Směrodatnější je pohotovostní hmotnost, při které už jsou v autě všechny provozní kapaliny a benzín, ale nikoliv řidič. Rozdíly tu mohou vznikat v množství benzínu, protože do specifikace pohotovostní hmotnosti se vejde buď plná nádrž, jak se to považuje za správné, nebo nominální množství paliva, tedy cokoliv od 50 do 75 % obsahu nádrže. Znamená to třeba rozdíl mezi 985 koní na tunu a 1 015 koní na tunu - stejné auto, jen jiné množství paliva v rámci jedné korektně udávané hmotnosti v rámci její volnější definice.

Právě ve světě sportovních je tohle docela důležitá věc. Kdyby měl Koenigsegg One:1 poměr výkonu ku hmotnosti 1:1 při suché hmotnosti, bylo by to sice hezké na papíře, ale bylo by to úplně k ničemu, z důvodů popsaných výše. A rozdíl mezi suchou a pohotovostní hmotností třeba u Agery, ze které One:1 vychází, je 90 kg.

Při vývoji One:1 to bylo podstatné údajně proto, že inženýři měli obavu, že požadovaný poměr nezvládnou, tak do propagačních materiálů psali o poměru 1:1 bez řidiče a s půlkou nádrže. Nakonec se ale prý povedlo dosáhnout, že poměr 1:1 je sice bez řidiče, ale s plnou nádrží. Takže když bude za volantem pětačtyřicetikilová slečna a vůz bude mít jen trochu paliva, dostaneme se na 1:1 i s řidičem, teoreticky.

Máme tedy pohotovostní hmotnost (s plnou nádrží, anglicky Kerbweight), při které ale pořád nemůžete nikam jet, protože v autě nesedíte. Proto existuje provozní hmotnost, která má v různých místech na světě různou definici. Pro homologaci do EU se dle slov Koenigseggu uvádí pohotovostní hmotnost plus 68 kg na řidiče a 7 kg na zavazadla a občas se pro ni používá anglický pojem „Mass In Running Order” (MIRO), což se dá přeložit jako provozní hmotnost. V USA to je Gross Weight, hrubá hmotnost, a je to pohotovostní hmotnost plus 300 liber, tj. 136 kg.

Další věc jsou poměry výkonu a hmotnosti. Uvádějí se v koních na tunu, v kilogramech na koně, různě. My používáme nejvíc údaj o počtu koní na tunu, takže třeba již zmíněný Koenigsegg One:1 má poměr 1 000 koní na tunu. Opět - záleží, kterou hmotnost pro to použijeme, ale 1 360 kg je u One:1 pohotovostní s plnou nádrží paliva, jak stojí i výše.

Jinde je pak napsáno 1:1 a když někde uvidíte 0,75:1, je jasné, že vůz má 750 koní na tunu. Je tak jednoduché auta srovnat, jenže to má nedostatek: auto vážící 2 000 kg o výkonu 2 000 koní bude mít stejný poměr jako půltunové auto s 500 koní. Přitom ale budou po okruhu i na dlouhé rovné trati jezdit každé úplně jinak, i kdyby měly obě stejné aerodynamické vlastnosti.

Právě zde přichází na scénu PWW, poměr výkonu ku hmotnosti ku hmotnosti. Počítá se jako (výkon/hmotnost)/hmotnost, to celé vynásobeno 10 000, aby se dalo číslo snáze přečíst. A vyšší číslo je lepší, takže zatímco ono dvoutunové modelové auto bude mít poměr PWW (Power to Weight to Weight) 5, půltunové modelové auto bude mít 20. Zkuste si dosadit jakákoliv čísla, třeba pro své současné a minulé auto; u One:1 je výsledné číslo 7,353.

Čísla samozřejmě nejsou všechno, některá auta o 1 500 kilogramech hmotnosti působí jako by měla 1,7 tuny, jiná 1,8tunová auta se zase tváří jako by měla 1,4 tuny. A každé má hmotnost jinak rozloženou, jinak nastavené zavěšení, jiné pneumatiky, jiné všechno. Jde tu však pořád o jedno - není hmotnost jako hmotnost...

Koenigsegg One:1 má tisíc koní na tunu při plné nádrži paliva, chlubí se Švédové

Zdroj: Koenigsegg

Marek Bednář