Autoforum

/

Foto: BMW

Každé nové silniční auto musí být v dnešní době kompromis, tohle je ale kompromis tak příšerný, že si snad ani nedokážeme představit horší. Je to pomalejší, mnohem dražší a přesto dramaticky těžší auto než dřív, nad kterým budu brblat příznivci spalovacích i elektrických vozů.

Svého času mi v garáži trůnil Caterham 7. Nešlo o můj vůz, místo toho jsem jedné z firem na zážitky pomáhal s jeho zápůjčkami. A ve chvílích, kdy nikdo neměl zájem, jsem jej mohl používat dle libosti. Samozřejmě tak, aby jej bylo možné následně bez obav předat zákazníkům. Ti k britskému sporťáku přistupovali s nemalou přezíravostí, za čímž stál hlavně jeho výkon. Šlo totiž o základní verzi Roadsport osazenou 1,6litrovým čtyřválcem Sigma od Fordu, který produkoval jen 125 koní. Tedy menší výkon, než měla řada lidí ve své Škodě Octavia.

Dané stádo nicméně bylo spojeno jen s 540 kilogramy hmotnosti, ve finále tak bylo možné hovořit o 231 koních na tunu. V té chvíli se nicméně již základní Caterham blížil tehdejší vrcholné sportovní lize. Ostatně když jsem s ním vyrazil na projížďku s kamarádem, který vlastnil upravený Nissan GT-R, držel se Godzilly jako klíště. A ta přitom disponovala 750 koňmi. Jenže s dvěma lidmi na palubě měla na kontě téměř dvě tuny hmotnosti. Jeho majitel tak sice mohl na rovinkách dupnout na plyn, ovšem před zatáčkami brzdil o notných pár desítek metrů dříve než já.

Kam tím mířím? Rozhodně vás nyní nechci pobídnout k zápůjčce Caterhamu, i když pokud jste jej ještě nevyzkoušeli, rozhodně byste to měli napravit. Britský sporťák mi nicméně ihned vytanul na mysli po spatření hmotnosti nového hybridního BMW M5. To totiž kvůli přidanému elektromotoru a bateriím o kapacitě 14,8 kWh váží neskutečných 2 445 kg. Jde navíc o hmotnost jen s řidičem, po osazení obou řad sedadel tak mnichovský sedan může klidně vážit i pětkrát víc než Caterham 7.

Pokud vám již tohle srovnání nevyrazilo dech, můžeme danou rovnici rozšířit o další zajímavá čísla. Třeba BMW 760i xDrive, tedy limuzína zaměřená na komfort, totiž váží 2 254 kg. Tedy o takřka dva metráky méně než sportovně orientovaný sedan. Oproti němu je pak lehký jako peříčko dokonce i Ford F-150. Tedy obří, až 5,8 metru dlouhý americký pick-up, jehož základní verze s 2,7litrovým motorem a pohonem zadních kol váží jen 1 914 kg. Ovšem i osmiválcová čtyřkolka má na kontě 2 220 kg. Pokud za základ připřáhnete onen Caterham, pořád budete mít lehčí „soupravu” než jednu jedinou M5.

I když lze tedy souhlasit s tím, že M5 nikdy nebyla vyloženě lehkým vozem, u poslední generace BMW opravdu překročilo veškeré pomyslné hranice. Zvláště pokud provedení G90 poměříme s jeho předchůdcem. M5 F90 totiž vážila „pouze“ 1 982 kg. A jakkoli to vypadá hrozivě, mnichovští v jejím případě dokázali doslova zázrak. I přes příchod pohonu všech kol se jim totiž vůči generaci F10 z let 2011 až 2016 povedlo snížit hmotnost o 8 kg. Nyní ji však zvedli o 463 kilogramů.

Je to naprosto nepochopitelné a pro image M5 potenciálně zničující. Nikdo soudný nechápe, proč se BMW touto cestou vydalo. Hybridní pohon je pouze úlitbou normám s na oko 1,6litrovou spotřebou paliva, která ovšem při vybití baterek stoupá na 10,3 litru i při té nejpomalejší myslitelné jízdě. Chápeme, že automobilky vychází vstříc normám u masových modelů. ale bylo nutné zničit hybridním pohonem M5? Bylo nutné i z ní dělat „compliance car”? Nedává nám to smysl.

Je to otřesný kompromis, který není v přímce ani tak rychlý jako nejlepší elektromobily, je ale ještě těžší než ony. A přesto jde cestou velmi komplikovaného hybridního pohonu, stejně jej musíte dobíjet, pokud chcete maximální dynamiku. Ta je přitom pořád horší než u předchozí generace a BMW chce za auto citelně víc peněz. Upřímná otázka: Koho má toto auto nadchnout? Nadšenci do spalovacích aut ho budou nenávidět kvůli „hybridní složce”, nadšenci do elektromobilů mu budou vyčítat pořád dominantně spalovací pohon. Vypadá to, že BMW se pokusilo vytvořit „compliance car” spojující to dobré z obou světů, spojilo ale hlavně to špatné. Jaké očividné selhání.

Inspirace: Carscoops

Petr Prokopec