Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Volvo plánuje vývoj trojice nových hybridních vozidel s dlouhým dojezdem. Pomůže si přitom řešením, na které vsadil Chevrolet u svého Voltu.

Společnost Volvo se zhlédla v současném trendu elektrifikace vozového portfolia automobilek a chrlí na nás další informace o připravovaných hybridních konceptech. Hybridy totiž spojují výhody spalovacích motorů a elektromotrů, které využívají bateriové články, jenž se nabíjejí za provozu automobilu rekuperací brzdné energie jinak zmařené brzděním. Výsledkem je snížená spotřeba a zvýšená dojezdová vzdálenost. Celková ekologičnost podobných automobilů je sice stále velmi diskutabilní, ale bez hlubšího zkoumání faktů vypadá slibně. Volvo proto chystá hned tři vozy podobného ražení, a tak se pojďme podívat, co vlastně chtějí Švédové nabídnout.

První model tohoto typu by měl být založen na existujícím Volvu C30 Eletric s benzínovým tříválcem o výkonu 60 koní (44 kW) a elektromotorem o výkonu 110 koní (81 kW). Trvalý výkon elektromotoru bude nejspíše pouze poloviční, stejně jako u uvedeného C30 Electric, a zmíněné stádo koní tak elektrické ústrojí požene na kola zřejmě pouze krátkodobě, ale to v tuto chvíli není až tak podstatné. Tento tandem na každý pád dovolí malému Volvu dosáhnout výkonu až 170 koní (125 kW) při dojezdové vzdálenosti 110 km pouze na elektrický pohon. V kombinaci s benzínovým motorem se pak dojezd prodlouží až na sympatických 1 110 km.

Jak toho bude dosaženo? Vůz by měl využívat řešení podobné tomu z Chevroletu Volt a vsadit na 40 kW benzinový generátor, který se bude starat o nabíjení článků v průběhu jízdy.

Druhý model bude podle informací založen také na základu C30 Eletric ale využije silnějšího přeplňovaného tříválce s výkonem 190 koní (140 kW) a docela jiné koncepce. Spalovací motor bude totiž umístěn vzadu a postará se pouze o pohon zadních kol. Přední kola spadnou do režie elektromotoru o výkonu 110 koní (81 kW) a z vozu se tak stane čtyřkolka ve stylu Peugeotu 508 RXH akorát poněkud „obráceného na ruby”. Zajímavé jistě je i to, že toto provedení má dostat manuální šestistupňovou převodovku, což je u hybridů řešení vcelku raritní.

Celkový výkon tedy oproti prvnímu prototypu poskočil na 300 koní (221 kW) a i díky pohonu všech kol má tento model zvládnout sprint na 100 km/h pod šest sekund a dojezdová vzdálenost by měla být stále velmi akceptovatelných 1 075 km. Ani jemu totiž nebude chybět stejný generátor pro nabíjení bateriových článků.

Posledním počinem by mělo být kombi V60 se stejným výkonem jako v předešlém případě, s oběma motory umístěnými pod přední kapotou. Spalovací motor zde tedy reprezentuje přeplňovaný tříválec s výkonem 190 koní (140 kW) a obligátní elektromotor o výkonu 110 koní (81 kW). Při městském provozu je pro pohon využíván exkluzivně elektromotor (do ujetí vzdálenosti 50 km), což sníží spotřebu paliva v městském cyklu. Pokud jedete vyšší rychlostí, tak se do hry zapojí generátor a články elektromotoru jsou naopak dobíjeny. Větší a praktičtější V60 se tak chlubí dojezdem 1 050 km.

Podle Dereka Crabba, viceprezidenta Volvo Powertrain Enginnering, jsou tyto prototypu velkým krokem k elektrifikaci portfolia automobilky. Zároveň však dodává, že hmotnost a cena baterií pro elektromobily jsou stále tím největším limitujícím faktorem pro dojezdovou vzdálenost a cenu produkčních modeů. V případě hybridní automobilů, kde se kombinují vlastnosti spalovacích a elektrických motorů, se dnes tolik omílané emise CO2 se daří držet na velmi nízkých hladinách (v případě Volva pod 50 g/km). Jde ale pouze o to, co v daném okamžiku „vyleze” z výfukového potrubí, i energii dodanou vozu před jízdou nabíjením v garáži je třeba nějak vyrobit a to bez emisí CO2 v drtivé většině případů nejde. Pokud by emise CO2 okolo 50 g/km byly skutečné, musel by vůz jezdit se spotřebou energie odpovídající spálení 1,9 litru benzinu v konvenčním autě, což je zcela nereálné. Podobnou efektivitu dnes žádné dnes dosažitelné řešení nenabízí.

Volvo C30 Eletric

Petr Štefek