Autoforum

/

Foto: Petr Prokopec, Autoforum.cz

Některé části auta vyvolávají dojem, že jsou primitivní a poradit si s nimi lze s pomocí několika málo základních nástrojů, zvlášť když jde o klasické mechanické komponenty. V případě hnací hřídele je to ale dojem opravdu mylný.

Nejspíše víte, že pohonné ústrojí automobilu netvoří pouze motor a převodovka. Zvláště u složitějších pohonů všech kol jej dotváří mnoho dalších součástí, mezi kterými najdeme i různé hnací hřídele. Ty obvykle propojují středový a přední diferenciál, popř. jsou součástí kardanů a na první pohled pak působí nadmíru jednoduše, ostatně jde o tyč s úchyty na každém konci. Jak ovšem ukazují specialisté ze společnosti Redline Rebuilds, hřídel vyžaduje opravdu hodně pozornosti. Zvláště pokud dochází na její úpravy.

U nás to není tak obvyklé, ale třeba v Americe nejsou zástavby zcela odlišných motorů či převodovek do aut nic výjimečného. Přesto jde o složitou úpravu vozu, která výměnou motoru či převodovky jen začíná. Zůstanou-li nápravy na svém místě, často pak musí dojít na zkrácení či naopak prodloužení hnací hřídele. První otázkou vždy je, jakou délku vlastně potřebujete. Nelze ovšem jen tak vůz zvednout na zvedák. V té chvíli svěšené nápravy mohou mírně pohnout motorem či převodovkou a nepřesnost je na světě.

Měření tedy musí probíhat ve chvíli, kdy jsou všechna čtyři kola na podlaze, což třeba u sporťáků škrtajících podvozkem o silnici není snadné. Bez příslušného servisu s „dírou“ toho tedy moc nenaděláte. Ovšem ani u off-roadů nemáte zdaleka vyhráno. Jakmile totiž znáte přesnou délku, je třeba přikročit k volbě materiálu. Jeho pevnost je třeba spíše předimenzovat, neboť si musíte uvědomit, že hřídel se v některých případech otáčí stejně rychle jako pohonná jednotka, zvládat tak musí tisíce otáček za minutu. a v závislosti na obsluhovaném motoru také ohromné síly.

Neznamená to nicméně, že jednoduše popadnete ten nejmasivnější kus oceli, jaký najdete. Stejně jako délka je důležitá i šířka, neboť přílišný nárůst vůči původní hřídeli může vést k poškození jejího okolí. A opomenout samozřejmě nelze ani vidlice na koncích, jež musí být naprosto přesné, jinak se vám je nepovede uchytit. Nebo možná ano, ovšem v takové chvíli bude tlak vyvíjený na některé šrouby či klouby daleko větší, pročež hrozí jejich poškození. A následky urvané hřídele nechcete zažít.

Pokud nyní máte pocit, že jste na konci procesu, nejspíše vás překvapíme. I když jste si totiž dosud dali na každý krok velký pozor, stále je třeba počítat s tím, že hřídel je nevyvážená. Zvláště poté, co došlo k jejímu rozříznutí a zkrácení či naopak nastavení. V případě zcela nové pak pro změnu může být jedna stěna jen o chlup širší, a rázem se již vše točí špatně. Proto je třeba hřídel vyvážit v podstatě stejně jako třeba kolo během přezouvání pneumatiky.

Až tento krok je koncový, následovat tedy může montáž. V tomto případě nicméně již nemusíte mít auto na zemi, zamířit místo toho může na zvedák. Její uchycení pak není až tak náročné, jakkoliv je třeba na jednom konci konat rychle, aby vám z převodovky nevytekl olej. S utažením šroubů na straně druhé si pak můžete hrát do aleluja.

Zdroj: Hagerty@YouTube

Petr Prokopec