Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Wolfsburg pracuje na nových bateriích, e-Golfu by zajistily dojezd až 628 km. Není to nová technologie, využití hlavně omezená životnost a zatím i cena.

Americká Tesla pracuje na lithium-iontových bateriích s větší kapacitou. Vzhledem k jejich limitům je zřejmě bude muset fyzicky zvětšit a nechat je využívat hlavně síť veřejných rychlonabíječek, a tak se vyhnout problémům s použitím domácích přípojek. Tímto způsobem se snaží zlepšit dojezd svých elektromobilů Američané, Němci naopak pracují na nové technologii, která má při zachování velikosti a hmotnosti baterií zvětšit jejich kapacitu až čtyřnásobně.

Alespoň takto kreslí budoucnost wolfburských elektromobiů Dr. Heinz-Jakob Neusser, člen představenstva Volkswagenu pro vývoj. Na ženevském autosalonu hovořil o tom, že s firmou Sanyo, současným dodavatelem lithium-iontových baterií, se při zachování ještě snesitelných rozměrů a a hmotnostidostali na 24 - 28 kWh kapacity. Nové baterie, které prý vyvíjí Wolfsburg sám, má nabídnout 80 kWh, tedy přibližně trojnásobek.

Neusser neřekl, jak takové kapacity chtějí dosáhnout, ale nepopřel lithium-vzduchovou technologii. Její výhody jsou výrazně vyšší hustota energie, tedy množství energie, které je možno uchovat na 1 kg hmotnosti akumulátoru. Lithium-vzduchové baterie se s teoretickou hustotou energie až 12 kWh/kg blíží benzínu, který má 13 kWh/kg. Je ale třeba říci, že jde o hodnotu vskutku ryze teoretickou a s tak vysokou pro praxi zdaleka nepočítá ani VW - dnešní typické Li-ion akumulátory používané třeba Audi R8 e-tron dosahují hustoty sotva 0,1 kWh na kilogram, tedy nesrovnatelně méně než konvenční paliva, a to i při zvážení účinnosti spalovacího motoru. Pokud by technologie Li-Air měla přinést troj- nebo čtyřnásobek (a ani účinnost elektrického pohonu není stoprocentní), bavíme se přibližně o 0,3 kWh na kilogram, a to je vedle benzinu nebo nafty stále zlomková hodnota.

A jak lithium-vzduchové baterie fungují? Zjednodušeně řečeno, vydávají energii oxidací lithiových desek, tedy vstřebáváním kyslíku, při nabíjení je chemická reakce opačná. Ta není úplně nová, na světě je už od sedmdesátých let, zatím však není masivněji využívána. Je na dobré cestě se stát náhradou lithium-iontových baterií v elektromobilech, protože právě zde je při velké kapacitě baterií problém s velikostí a hmotností . VW e-Golf údajně zvládne s 24,2 kWh ujet až 190 km, přičemž jen akumulátory váží pře čtvrt tuny. 80kWh baterie o stejné hmotnosti by mu zajistila teoretický dojezd 628 km, což je vzdálenost alespoň nějak blízká té, kterou podle katalogů ujedete na plnou nádrž benzinu nebo nafty ve standardním Golfu (cca dvojnásobek).

Důvodem, proč se tato technologie zatím nevyužívá, je omezená životnost - akumulátory ztrácí podstatnou část své kapacity už během jediného nabití a jako úspěšné jsou prezentovány projekty, během nichž ztratily Li-Air baterie jen pár procent kapacity během stovky dobití, i to je velmi mnoho. Dalším podstatným faktorem je za současného rozvoje pochopitelně i cenová náročnost - Li-ion jsou dnes relativně levým řešením, přesto už e-Golf s těmito bateriemi stojí skoro milion. Úskalím je v neposlední řadě i doba nabíjení - pokud jsou akumulátory „hajsavé” na dobíjecí cykly, dobíjet je během krátké chvíle není bez následků. Pokud navíc mají mít k dispozici 80 kWh kapacity, ze standardní 230V zásuvky je budete dobíjet okolo 24 hodin. To není zrovna uživatelsky přívětivé, zvláště pokud máme na paměti, že i 80 kWh „v elektrice” je ekvivalentem asi 22 litrů benzinu v nádrži. Jak rychle dojedete s takovým kvantem paliva třeba ve výkonnějším autě, asi víte nejlépe sami...

Dr. Heinz-Jakob Neusser zmínil také změny v přístupu Volkswagenu k palivovým článkům. Wolfsburg upustil od vývoje článků využívajících kyselinu fosforečnou a vysoké teploty a věnuje se tradičním vodním/vodíkovým článkům. Neusser vidí tento způsob uchování energie jako další verzi baterií pro elektromobily a rivalitu mezi oběma přístupy vítá, protože podle něj „zaručí maximální výsledky”.

Živé představení si e-Golf odbyl v Ženevě

Zdroj: The Telegraph

Marek Bednář