Výkon aut zvyšovala po dekády dnes už zapomenutá technologie, zakázali ji v roce 1992

Mnoho vám o nich dnes neřeknou ani leckteří specializovaní mechanici, v roce 1992 je totiž povinně nahradilo vstřikování paliva a z aut v provozu je dnes používá máloco. Přesto si karburátory zaslouží pozornost.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Technika

Výkon aut zvyšovala po dekády dnes už zapomenutá technologie, zakázali ji v roce 1992

5.7.2021 | Petr Prokopec

Výkon aut zvyšovala po dekády dnes už zapomenutá technologie, zakázali ji v roce 1992

/

Foto: Škoda Auto

Mnoho vám o nich dnes neřeknou ani leckteří specializovaní mechanici, v roce 1992 je totiž povinně nahradilo vstřikování paliva a z aut v provozu je dnes používá máloco. Přesto si karburátory zaslouží pozornost.

Během posledních pár dekád prošel automobilový průmysl radikálním vývojem. Pokud tedy patříte k mladším ročníkům, nejspíše již příliš nepochopíte stesky starších generací. Zvláště pokud ty nemluví jen o atmosférických motorech, ale rovnou o pohonných jednotkách užívajících karburátor. Ten se staral o míchání paliva se vzduchem, přičemž velmi jednoduchým způsobem dokázal navýšit výkon daného vozu. Stinnou stránkou však byla zvýšená spotřeba, neboť motor mohl být naladěn na optimální fungování jen v omezeném spektru otáček.

Princip jeho fungování přitom byl a je docela jednoduchý. Vzduch je do motoru nasáván pod tlakem během sací fáze pohybu pístu, kdy jsou otevřené sací ventily. Na hlavě válců pak mezi palivovým filtrem a vstupem směsi trůní právě karburátor, jehož součástí je i tzv. difuzor. Míněn tím ovšem není stejný prvek, jaký dnes nacházíme na zádi aut, nýbrž nerovnoměrný oboustranný trychtýř, ve kterém díky Bernoulliho jevu zrychluje proudění vzduchu a zároveň zvyšuje podtlak.

V daný moment a na témže místě se pak skrze trysku přisává palivo z plovákové komory, jenž se tříští na malé kapičky. Vzniká tak směs připravená k zapálení, jíž pochopitelně následuje další „dávka“. Ve chvíli, kdy je totiž v plovákové komoře snížena hladina paliva, dojde na pootevření přívodu a jeho doplnění, přičemž klesající či v této chvíli již stoupající plovák dá pokyn jehlovému ventilu, který vše uzavře. Karburátor je tak připraven na další a další cykly.

První zařízení podobná karburátoru se přitom objevila již v 17. století u plynových strojů, na další posun ale bylo třeba vyčkat až do roku 1824. Tehdy Samuel Morey jen čirou náhodou odhalil, že směs výparů terpentýnu se vzduchem je hořlavá. O dva roky později pak zkonstruoval dvouválcový motor s karburační jednotkou na přípravu směsi. Svůj vynález si pochopitelně i patentoval, auta ale nakonec najela na trochu jiný princip vyvinutý Karlem Maybachem.

Ten se v roce 1896 dal znovu do holportu s Gottliebem Daimlerem a společně dodali karburátoru již zmíněnou plovákovou komoru i jehlovou trysku. Bylo však zapotřebí, aby o čtyři léta později vstoupil do hry britský vynálezce Edward Butler. Ten se v automobilové branži pohyboval již několik let, přičemž mimo jiné vynalezl i dynamo, zapalovací svíčky či cívky. Maybachův vynález pak doplnil o Venturiho trubici.

Giovanni Battista Venturi byl přitom italským fyzikem, který v 18. století vycházel z Bernoulliho jevu. A právě on nakonec zkonstruoval onen trychtýř, kde v nejužším místě dochází ke snížení tlaku a tedy k navýšení rychlosti, a to jak kapaliny, tak i všemožných plynů. Osazením této trubice tak byl karburátor kompletní, přičemž jeho éra pokračovala až do roku 1992, kdy Evropská unie nařídila automobilkám, aby užívaly vstřikování paliva. A není bez zajímavosti, že z posledních aut v prodeji, které byl až do konce tohoto limitu prodávána s karburátorem, byla Škoda Favorit.

Proč se za karburátory zavřela voda, jsme zmínili již v úvodu. Toto řešení dokáže optimálně dokázal fungovat jen ve velmi úzkém pásmu otáček. Výrobci aut jej navíc užívali hlavně ke zvýšení výkonu, což si ovšem vyžádalo neefektivní chod při klidné jízdě a především nadměrnou spotřebu. Mimo to šlo o dražší zařízení. Vy se na něj pak do detailu můžete podívat na níže přiloženém videu, které vás díky průhledné verzi zavede přímo do nitra.


Výkon aut zvyšovala po dekády dnes už zapomenutá technologie, zakázali ji v roce 1992 - 1 - Skoda 1000 MBX a 1100 OHC karburator 01Výkon aut zvyšovala po dekády dnes už zapomenutá technologie, zakázali ji v roce 1992 - 2 - Skoda 1000 MBX a 1100 OHC karburator 02Výkon aut zvyšovala po dekády dnes už zapomenutá technologie, zakázali ji v roce 1992 - 3 - Skoda 1000 MBX a 1100 OHC karburator 03
Karburátory pochopitelně užívala i Škoda, a i u modelů 1000 MBX nebo 1100 OHC na těchto fotkách. Mladoboleslavská automobilka používala i moderní typy italské firmy Weber, s nimiž zvýšila výkon svých sportovních modelů 180 RS a 200 RS (předchůdci slavné Škody 130 RS) na 154 a 163 koní, v posledních letech sázela na výrobky jihočeského Motoru Jikov, které více či méně vycházely z řešení Weberu a Pierburgu. Foto: Škoda Auto

Zdroj: SmarterEveryDay@YouTube, Škoda Auto

Petr Prokopec