Home > Rubriky a sekce > Testy aut > Článek
Test BMW 135i Coupé: návrat k tradicím
21.1.2008 | Pavel Janda | Přidat příspěvek
BMW 135i má všechny předpoklady být autem, které vykouzlí úsměv na tváři i hodně zhýčkaným řidičům. Plní tato očekávání?
Přehled kapitol
BMW v poslední době příliš nevychází vstříc řidičům, pro které je jízda autem něčím docela jiným než přesunem z jednoho bodu do druhého. Jeho auta nejsou špatná, svým charakterem si ale stále více hledají jiné zákazníky. I „eMkové“ modely se postupně stávají spíše sportovně laděnými cesťáky než skutečně sportovními automobily. Příznicům „starých pořádků”, toužících i po uspokojování ryzí řidičské vášně, tak toho v nabídce mnichovské automobilky mnoho nezbývá - vedle ortodoxní Z4 a zejména její verze M Coupé, je to především jedničková řada, která má od nejnižších motorizací charakter auta zaměřeného prvotně na řidiče. Její vrcholná verze 130i je pak skvělým exemplářem vozu, který vás dokáže pobavit a přitom svými možnostmi netrápit při každodenním přesunu a na okruhu konkurovat sportovním autům s výrazně vyšší cenovkou.
Kdo by čekal, že příběh jedničkové řady modelem 130i skončí, mýlil by se. V loňském roce totiž jedničkový hatchback s trojicí či pěticí dveří v nabídce doplnila verze kupé s ještě silnější motorizací - dvěma turby přeplňovaným třílitrem s obchodním označením 35i, známým již z trojkové řady. A právě verze 135i se nám dostala do rukou.
Tři sta šest koní pod kapotou relativně subtilního auta slibuje zajímavé svezení. Jenže ne vše, co se na první pohled třpytí, musí být zlatem. Je 135i vypiplanou evolucí „stotřicítky”, posunující její možnosti ještě dále, nebo jen přemotorovaným kompaktem, z nějž dalších čtyřicet koní výkonu a dvě turba vyfoukla okouzlující charakter menší sestřičky? Nejen to odhalí náš dnešní test.



Poznámka na úvod: V průběhu tohoto testu se několikrát odkáži na dříve publikované zkušenosti s BMW 130i, se kterým testované kupé sdílí mnoho prvků. Pro dokonalé porozumění některým kapitolám tak doporučuji i přečetní starší recenze.
A mně se líbí...
Připusťme si, že BMW řady 1 není zrovna autem, které by obdivovatele krás automobilového designu srocovalo v jeden šik. U některých budil vzhled tohoto modelu od začátku rozpaky a nic na tom nezměnil ani letošní, vcelku jemný facelift. Nevím, zda je více těch, kteří nad jedničkou plesají, nebo naopak těch, kteří ji proklínají, ale já jsem vždy patřil k té první skupině. Svalnatý vzhled malého hatchbacku s koly umístěnými do samotných rohů karoserie od pohledu vyvolává dojem řidičsky orientovaného auta a to se mi zkrátka líbí.
Letošní rok ovšem nepřinesl jen facelift, ale i dvě zcela nová karosářská provedení. Tedy spíše jedno a půl - kupé a kabriolet. Příď vozu zůstala téměř nedotčena, nové jsou jen přední nárazníky, ale záď je docela jiná. Nový je pochopitelně tvar střechy, což ovšem na první pohled nezaujme tolik jako „přilepený” zadní kufr. Zlí jazykové již stihli jedničkové kupé překřtít na mnichovskou Thalii, tím ale bavorské novince křivdí. Přerod jedničkového hatchbacku v kupé byl velmi nenásilný, všechny linie přechodu k zadním partiím jsou čisté a troufnu si říci, že kdyby kupé vzniklo dříve než hatchback, málokomu by na něm přislo být něco divného. Tedy až na jednu výjimku. Ztvárnění zcela koncových partií, zejména zadních světel, je poněkud odvážné a je třeba si na něj chvíli zvykat. Záď činí opticky mohutnější a tvarově komplikovanější.
Do vzhledu jedničkového kupé jsem se nezamiloval zrovna na první pohled, postupem času se mi ale zalíbilo. Dost možná proto, že jsem měl možnost jej vidět i v jiných barvách, v testované cihlové barvě to hlavně zadku prostě moc nesluší. V modré nebo černé vypadá podle mého lépe. Vzhledu zádě testovaného vozu navíc neprospívají ani „utopená” a úzká 17" kola, která nechávají vyniknout výše zmíněnou mohutnost. Na Mpaketových 18" s 245 mm širokými pneu působí záď mnohem přirozeněji. Inu nebýt těch kol... A to se o nich nezmiňuji naposledy.
Příjemný interiér
V interiéru se oproti hatchbacku mnoho nezměnilo. Tedy lépe řečeno vůbec nic, všechny odlišnosti oproti dříve testovaným hatchbackům byly dány loňským faceliftem, který postihl tří- a pětidvéřovou verzi a vnitřek se do té dvoudvéřové pochopitelně dostal rovnou v inovované podobě. Zásadní posun v kvalitě interiéru tak nastal zejména v základních verzích, které před faceliftem působily příliš lacině. Na interér jedniček ve vyšších specifikacích jsem si nikdy nestěžoval, a tak proti 130i nemohla testovaná testovaná 135i nabídnout něco zásadně lepšího. Potěšily tedy především nové detaily - např. příjemné i praktické gumové obložení ovladače systému iDrive a nastavení teploty automatické klimatizace, které mé prstíky ocenily hned po prvním rozjezdu.
Celkově je interiér kupé příjemný. Černé plasty, kovové obložení palubní desky i kůže a látka na polokožených sedadlech působily hodnotným dojmem, mezery ve zpracování jsem nenalezl. Ačkoli vůz měl najeto jen 2 000 km, je nutno bezhlučné chování interiéru ocenit, neboť tvrdé rázy od od podvozku, o které se pneumatiky runflat na českých silnicích postarají, dokáží interiér pocuchat již za pár stovek kilometrů.
Co do prostornosti nepřinesla karoserie kupé žádnou zásadní změnu. Na předních sedadlech si stále můžete užívat mimořádně velkorysého prostoru v podélném směru, o kterém se nezdá ani trojkové či pětkové řadě. Pozice za volantem je nadále excelentní - s nízko a daleko položeným sedalem a vysoko a na plocho uloženým volantem. Právě možnost najít takovou pozici u kormidla se významnou měrou podílí na čitelném chování auta, ke kterému se ještě dostanu. Za předními sedadly mnoho prostoru nezbývá a i označení kupé 2+2 je pro tento vůz možná až zbytečně velkorysé. Je to spíše kupé 2+taška+sako, což sice nezní moc pozitivně, ale je to pořád daleko lepší než 2+nic, jak tomu u kupé této velikosti nezřídka bývá. A když na to přijde, i tři lidé se v jedničce svezou, ale místa vzadu mnoho není, o jeho přístupnosti ani nemluvě.
Pro další bagáž je dostatek místa v zavazadlovém prostoru, který, byť s omezenou přístupností, nabízí 370 litrů prostoru. Řešit tyto aspekty detailněji mi připadá být zbytečné. Jedničkové kupé je zkrátka auto, které skvěle poslouží dvěma lidem a jejich zavazadlům i na delší cestování. Více netřeba říkat, žádné větší ambice co do praktičnosti tohle auto určitě nemá.
Následující >1 / 5
Diskuze Přidat příspěvek
Bleskovky
„Není mezera, do které bych se nevešel.” Řidič natočil, jak se dá proplétat dopravní zácpou, klaustrofobiky z toho trefí
včeraUnikla data o skutečné spotřebě a ceně brutálního Mustangu GTD, bankovní účet vám zruinuje hned dvakrát
12.6.2025„Bugatti pro chudé” se konečně ukázalo v akci na okruhu i ve sprintu. Je to nejrychlejší auto svého druhu, poráží i špičková Ferrari a Lamba
9.6.2025
Nejnovější články
Drahé značky musí litovat, že kdy vsadily na elektromobily, s obyčejnějšími auty prohrávají jedno srovnání za druhým
včeraPokud česká armáda opravdu potřebuje mobilní kuchyně, máme pro ni řešení. Místo 5 milionů stojí 36 tisíc
včeraFinové chtějí na elektrický pohon předělat i obří trajekty, už jejich základní parametry šokují svou absurditou
včeraFiat se chce stát tím, čím už vlastně býval, výrobcem normálních aut pro lidi. Jeho další novinka půjde po krku Dacii
včeraVW je zjevně nepoučitelný. Jakýkoli neúspěch ho neodradí od toho, aby elektromobil udělal i z toho nejnevhodnějšího auta
včera
Živá témata na fóru
- Policejní kontroly a měření 06.15. 18:41 - řidičBOB
- IT poradna 06.15. 11:12 - petr_riha
- Řidiči, co to mají v ruce... 06.15. 10:23 - řidičBOB
- Politický koutek 06.15. 07:51 - Stepan
- Policejni Passaty, Superby a neoznacena merici vozidla #2 06.14. 23:32 - Truck Daškam
- Jaguar a dalsi britske zverstvo 06.14. 10:00 - Stepan
- Rychlodotazy 06.14. 07:56 - Panáček
- VZKAZY 06.13. 14:29 - abgx1