Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Na špičkové verzi Jaguaru XF je nejpůvabnější, že se na silnici chová tak, jako by měla polovinu své délky i hmotnosti.

Přišli jste k nám poprvé a ptáte se, co je to tu za kočičárnu? Ne, o Jaguarech jinak vážně až tak často nepíšeme, ale jak jsem zmiňoval v předchozím testu modelu XKR-S, měl jsem chuť vám právě aktuální špičku nabídky této značky představit. Proč? Protože mě tato auta velmi zaujala a mám pocit, že se o nich mluví mnohem méně, než by si zasloužila. A pokud už se o nich mluví, často je to způsobem, ze kterého nekouká ani trocha reálné zkušenosti.

Dnes se proto podíváme na zoubek dalšímu supersilnému modelu s písmenem R v názvu, sedanu XFR. I toto auto obchází spousta předsudků - prý je velké, těžké, má jen automat, no asi to bude nějaké GT, které 510 koní rozjede k omezovači na 250 km/h a tím celý příběh končí. Myslíte si to také? Pak jste vedle, jak ta jedle - tady totiž příběh jen začíná. Schopnost rychlého dálničního přesunu tento vůz nesporně má, písmeno R mu ale dává mnohem více než jen to. Tento posun jde přitom až tak daleko, že kdyby vás někdo do eRka posadil se zavázanýma očima po jízdě s XF 5,0 V8, budete hádat, že jste přesedli do prototypu BMW M3 s automatem ZF.

Nevěříte? Ne, neodpovídejte a dejte mi prosím pár odstavců prostoru vám dokázat, že tohle auto má s přemotorovaným plácavým sedanem společného asi tolik jako Bambi s Mikem Tysonem.

Fešák na druhou

Nedávno jsem vám představil XF v základním provedení 2,2D, kde jsem se faceliftu celé řady a jeho prospěšnosti pro vizuální dojem věnoval velmi podrobně. Dnes nebudu opakovat totéž a řeknu jen, že pokud základní XF je hezké, pak to s eRkem na konci názvu je vizuálně podmanivé.

Vůz vlastně dostal zase jen pár drobných úprav, které jsou více či méně typické pro ostré verzí modelů rozličných značek. Přední nárazník, trochu jiná kapota, boční prahy, odlišná kola, zadní nárazník s difuzorem, čtyři koncovky výfuku a pár dalších drobností ale stačí k tomu, aby se z distingvovaného britského elegána stal namakaný člen ochranky ve smokingu. Vypadá pořád elegantně, přesto se při pohledu na něj nemůžete ubránit dojmu, že vám každou chvíli jednu natáhne.

Mně se navíc dostalo do rukou provedení v působivé modré metalíze, která vše výše zmíněné jen podtrhuje. Je k nevíře, že tohle auto je staré už několik let a jen nevelký facelift z něj udělal to, čím je. Když si k tomu přidáte, že jde u nás o velmi neokoukané přibližovadlo (ani pumpaři jej pořádně nepoznávají), můžete se v jeho případě spolehnout na obdiv okolí, kamkoli se s ním vydáte. Věřte tomu, že bere dech.

Interiér je výchozímu provedení podobný ještě více než zevnějšek a těch pár drobných odlišností poznáte ze snímků. Konec konců, i ony jsou dost typické. Co mohu zmínit z dojmů? Komfort, kvalita, solidní opora sedadel a volant s příjemným průměrem i adekvátní tloušťkou věnce. Není co řešit, dech už se vám tady tajit nebude, všechno podstatné je ale v pořádku.

510 britských sprinterů

XFR dostal do vínku konstrukčně stejný, jen o něco slabší motor než XKR-S. Hlavně kvůli vyšší hmotnosti a citelně decentnějšímu zvukovému projevu se neprojevuje jako takový bitkař, pořád je to ale agregát ze sekce motorových lahůdek.

Nemusím zastírat, že mé srdce bije pro objemově menší jednotky, které vám někde za hranicí 8 000 ot./min rozřežou ušní boltce svým pilovitým zvukem, ale i nechat se nakopat od stáda ostrovních bůvolů má něco do sebe. Sebekriticky pak musím uznat, že v autě této hmotnosti je motor s tak obrovským výkonem v nízkých otáčkách daleko vhodnějším řešením.

Co je nejpodstatnější, i přes svou medvědí (a snad to lze chápat i ve smyslu „mercedesí”) konstrukci nejde o žádný těžkopádný motor. Naopak, z projevu byste mu hádali tak tři litry, je to opravdu lehkonohá (no spíš lehkopístní) jednotka, která jak tisíc mravenečků pigluje podle vašich pokynů. A sama pak stejně atleticky cvičí i se samotným autem.

Podobně jako u XKR-S musím projevit vcelku příjemné překvapení z jejího apetitu. Byl tedy o něco vyšší než u XKR-S (paradoxně, ale kila dělají svoje a vůbec bych řekl, že motor je laděný ještě trochu více směrem dolů a to - opět oproti předpokladům - obvykle nemá na spotřebu dobrý vliv), nicméně i tak se v provozu dlouhodobě nemáte šanci dostat za hranici 35 litrů, i kdybyste trhali jeden rychlostní rekord za druhým.

Při jízdách v horských stoupáních jsem se dostal i k průměru přes 45 litrů, ale má-li tohle být (relativně) krátkodobé maximum, pak je to vzhledem k předváděné dynamice v autě této třídy naprosto v pořádku. Však v podobném terénu si o stejnou porci paliva řekne i takový Focus RS. A to je kompakt s 306 koňmi, tss...

Komplikací je ovšem objem palivové nádrže skromných 69,5 litru, což je dokonce méně než u kupé XKR-S. Při aktivní jízdě tak bude nutné tankovat každých 200 kilometrů jízdy a to není u auta s primárně cestovními ambicemi zrovna příjemné číslo.