Autoforum

/

Foto: Jensen Viperceptor, tiskové materiály

Mimo svou domovinu si nikdy nevydobyl tolik slávy, kolik by si zasloužil, postupem času se ale stále více stává klasikou, po níž sběratelé jen prahnou. Tento kousek není originální, o to zajímavější ale je.

O filmové sérii Rychle a zběsile si můžeme myslet cokoli, faktem však zůstává, že širší veřejnosti představila mnohé klenoty. Ostatně taková Toyota Supra čtvrté generace či Nissan Skyline GT-R R34 by se nikdy nestaly takovými ikonami, pokud by nezazářily na filmovém plátně. Ve třetím díle se pak lidé dozvěděli, že s auty se dá jezdit také bokem, zatímco čtyřka je nahnala do digitálních důlních tunelů a v pětce se s nimi pro změnu skákalo z útesu do jezera. Pro nás je ale v tuto chvíli stěžejní šestka, ve které se několikrát mihla jedna stále přehlížená britská ikona.

Řeč je o Jensenu Interceptor. Ten se vyráběl ve třech sériích v letech 1966 až 1976, kdy na silnice celkově zamířilo 6 208 exemplářů. Ve snímku se přitom objevilo provedení z roku 1971, které bylo původně osazeno vůbec největším motorem, jaký Britové pod dlouhou kapotu montovali, a to 7,2litrovým osmiválcem z produkce Chrysleru. Producenti se nicméně rozhodli pro jisté modifikace a vůz osadili modernější 6,2litrovou jednotkou LS3 V8. Výkon tak povyskočil z 330 na 430 koní.

Zajímavé je, že podobný osud stihl Interceptor také v reálném světě. V roce 2010 totiž britská firma JIA začala svým klientům nabízet tentýž motor, přičemž k mání byla jak atmosférická, tak přeplňovaná verze. Ještě dále se nicméně o tři léta později rozhodl zajít Brook Anderson. Ten se totiž se svým týmem ze společnosti Valley Gas Speed Shop rozhodl stvořit Interceptor v takové podobě, k jaké by dle jeho názoru dospěla samotná automobilka Jensen Motors, kdyby kvůli ropné krizi v 70. letech nezkrachovala.

Anderson oholil veškeré původní panely karoserie a na jejich místo instaloval nové. Změny vůči originálu jsou přitom patrné hlavně v čelních partiích, kde se mimo jiné objevila světla z Chrysleru 300C. Modifikacemi ovšem prošly také boky, kde pozornost budí 20palcová kola, či záď, kde pro změnu vykukují koncovky výfuku Borla. Uvnitř pak došlo hlavně na nové kožené čalounění, se kterým dorazil také do rukou lépe padnoucí volant a multimediální systém se satelitní navigací či přehrávačem MP3.

Stěžejní je nicméně v tomto případě pohonná jednotka, neboť do motorového prostoru zamířil skutečný obr, a sice 8,3litrový desetiválec z Dodge Viper. Kvůli tomu musela být posunuta přepážka oddělující kabinu, stejně jako si čtyřstupňový automat roztáčející zadní nápravu vyžádal úpravu středového tunelu. Zajímavé přitom je, že i přes tyto úpravy tu nemáme monstrózní hmotnost, místo toho se 517 koní a 728 Nm stará o pouhých 1 270 kilo. Nepřekvapí tak působivá dynamika a ohromující řev motoru.

Společnost Valley Gas Speed Shop původně chtěla postavit limitovanou edici 25 až 50 modelů, nakonec ale na realizaci jejích plánů nedošlo. Kolik verzí z příhodným názvem Viperceptor pak vzniklo, nikdo neví. O to výjimečnější příležitost nyní máte, neboť jeden kousek na sklonku února zamíří do aukce. Dle odhadů společnosti Historics Auctioneers by se měl prodat za 2,3 až 3 miliony korun, což vlastně zní jako láce. Náklady na stavbu tohoto měly být zhruba dvojnásobné.

To ostatně potvrdila i firma Valley Gas Speed Shop, která uvedla, že pokud by ke stavbě takového speciálu přistoupila nyní, vyšel by v přímých nákladech na více než 4 miliony korun. Protože ale v takové chvíli by nezvládla oslovit dostatek zákazníků, k dané konverzi již znovu nepřikročí. O to více byste měli zvážit, zda se za měsíc na závodiště Ascort Racecourse, kde se aukce pořádá, nevydat. A to i přes volant na pravé straně, který vám řízení u nás trochu znesnadní.

Zdroje: Jensen Viperceptor, Historics Auctioneers

Petr Prokopec