Autoforum

/

Foto: Allcars-EU, publikováno se souhlasem

Je to úžasná vzpomínka na časy Ferdinanda Piëcha, který dotáhl i možnosti obyčejného Golfu k extrémům, nad nimiž mohla konkurence jen nevěřícně kroutit hlavou. Nad tímto Golfem lze ostatně v mnoha ohledech nevěřícně kroutit hlavou i dnes.

Volkswagen Golf čtvrté generace byl svého času na jednu stranu mimořádné tuctovým autem, však se prodal po milionech kusů v relativně obyčejných verzích, z nichž velká část dávno nejezdí. Protože ale přišel ve chvílích, kdy koncern VW vedl legendární Ferdinand Piëch, nezůstalo jen u toho. Piëchovým mottem bylo něco jako dohnat, předehnat, zašlapat do země a počůrat hrob, takže se nespokojil s tím, že někoho na trhu porazil. Chtěl se mu ještě vysmát a zbavit ho posledních zbytků sebevědomí.

Také proto v jeho dobách bylo normou dostat do každého modelu alespoň jeden „nepatřičný” motor, stvořit alespoň jednu nepatřičnou verzi plnou nepatřičných prvků, která by konkurenci donutila drbat si hlavu z otázky, proč ona nedokáže se ziskem prodávat ani tuctová provedení a VW s velmi zdravými financemi prodává i marnotratné varianty s okrajově vyhledávanými agregáty, pohony kol, převodovkami či prvky výbavy. Tak se stalo, že se Golf IV prodával také s motory VR5 či VR6, automaty, manuály, se čtyřkolkou 4Motion, jako tří- a pětidvířko, kombík, sedan (Bora) i kabriolet a na palubě mohli mít klidně kožené čalounění, dřevěné obložení a navigaci. Neexistoval jiný kompakt, který by vám tohle všechno nabídl v téměř libovolné kombinaci, ani zdaleka.

My se dnes zaměříme na neobvyklý pětiválcový motor, který měl objem 2,3 litru a byl obchodně označený trochu nepřesně V5. Existoval ve dvou verzích - ta starší měla jednu vačkovou hřídel a dávala 150 koní a 205 Nm, ta novější dostala dvě vačkové hřídele a vydolovala ze sebe 170 koní a 220 Nm. Obě jsou hodně vzácné, z pochopitelných důvodů - byly ve srovnání se čtyřválci dost drahé a jejich výkonové parametry přes řadu výhod nebyly zase tak výjimečné. O to zajímavější je možnost se dnes k nějakému z nich dostat ve stavu 1A, něco takového je v podstatě jednorožec.

A vůz, který máme dnes před sebou, takovým jednorožcem je. Má tedy motor 2,3 VR5 o 150 koních, v tomto případě spojený s automatickou převodovkou. Najeto má jen 86 tisíc km, což je na 27 let stáří velmi málo a je v mimořádně dobrém stavu. Od roku 1998 měl ostatně jediného majitele, který se k němu musel chovat velmi ohleduplně. Z fotek není patrné prakticky žádné výrazné opotřebení, i citlivé bočnice předních sportovních sedadel jsou jsou sotva „jeté”.

Přes tato sedadla to není verze GTI, což auto činí ještě zajímavějším, „nesportovních” Golfů V5 vzniklo jako šafránu. Tady si jej někdo pořídil jako lidový luxus, čemuž odpovídá palubní výbava - je to opravdu bohatě specifikovaná varianta i s navigací, dobovým palubním telefonem, oněmi koženými sedadly, střešním oknem, automatickou klimatizací... Dodnes působí výjimečně a automat je tu vlastně příhodnou součástí charakteru. Prodávající dále hovoří o perfektně zdokumentované historii a kompletní dobové dokumentaci, s ohledem na jediného vlastníka není divu.

Jak asi čekáte, tohle auto není úplně levné. Přijde na 11 980 Eur, tedy asi 297 tisíc korun, a k mání je jak jinak než v Německu. Jak už jsme naznačili, 27 let starý Golf s podivným motorem nebude lákadlem pro každého, ovšem fajnšmekr se zálibou v Golfu IV mu přijde na chuť velmi snadno. Právě ten motor za to stojí - dnes člověk obtížně chápe už to, že před dvěma dekádami bylo možné, aby Golf měl pod kapotou tolik různých motorů s podobnými výkony. I tím byl zajímavý, dnes můžete mít čtyřválec s turbem a na shledanou. A spirála očividného šetření na všem se tím jen rozjíždí...

Zdroj: Allcars-EU@Mobile.de

Petr Miler