Autoforum

/

Foto: Peugeot

Poptávka po nových autech ochabuje, automobilky ale zjevně neopouští styl jednání s vlastními zákazníky z dob, kdy zájmu byla přemíra. Koncern Stellantis touží po vylepšení prodejních čísel ve Velké Británii na konci roku tak moc, že prodává lidem i to, co reálně nedostali.

Vzhledem k mým rodinným poměrům v sobě mám už odmala zakódovanou vysokou úctu k zákazníkovi v jakémkoli smyslu těchto slov. Zákazník je zkrátka v libovolném obchodním vztahu tím jediným, kdo do vašeho podnikání přináší peníze, jakkoli jejich konkrétní cesty mohou někdy nabírat specifických podob. Různé situace na trhu mohou vést k tomu, že v ten či onen moment se k zákazníkovi bůhvíjak uctivě chovat nemusíte a stejně vám bude zobat z ruky, to jsou ale vždy jen krátkodobé deviace, na nichž není radno hřešit. V dlouhodobém časovém horizontu to bude vždy zákazník, kdo rozdává karty, a jakékoli neomalenosti vám dříve nebo později, přímo nebo nepřímo vrátí.

Má úcta k zákazníkovi je proto nekonečná. A jsem poněkud přecitlivělý na situace, kdy se někdo ke klientovi uctivě nechová. V automobilovém světě bohužel nejsou výjimečné, protože automobilky jsou velké firmy. A když prodáte 5 milionů aut za rok, může vám být celkem jedno, když se jeden člověk necítí dokonale šťasten, však vám zbývá ještě 4 999 999 dalších kupců. Že to je krátkozraké, rozumným lidem není třeba vysvětlovat, automobilky na to ale zřejmě budou hřešit, dokud budou živé.

Nejnověji se s jedním pozoruhodným číslem vytáhl koncern Stellantis ve Velké Británii. Údajně má problémy s logistikou, a tak nedokáže zajistit včasné dodání nových aut z přístavů, kde jsou vykládána z lodí, k dealerům a kupcům. To se může stát, pikantní ale je, že z toho nedělá problém svůj, ale problém právě kupců a dealerů. Firma zřejmě honí prodejní čísla, a tak přes nešťastné dealery nutí koncem roku platit zákazníky za nedodané vozy, které pořád stojí v přístavech. A může trvat až tři měsíce, než se k nim reálně dostanou.

Podle Car Dealer Magazine byla zastoupení různých značek Stellantisu instruována, aby přiměla zákazníky zaplatit za nedodaný vůz a přihlásit jej do provozu, aniž by ho byť jen viděli. A může trvat až celý kvartál, než ho fyzicky dostanou. Dealeři z toho nepřekvapivě nejsou šťastní, ale bojí se trestů - Stellantis prý vyhrožuje odebráním bonusů a alokací aut na příští rok, pokud nebudou jednat podle jeho vůle.

„Všechno je to kvůli logistice a neschopnosti dostat auta k prodejcům,“ řekl Car Dealer Magazine šéf sítě dealerství. „Nutí nás registrovat auta, o kterých víme, že tu nebudou ani za tři měsíce, a vede to k velmi nepříjemným debatám se zákazníky. Měli jsme tu jednoho kupce, který zaplatil tři splátky na své vozidlo a stále ani neviděl,” upřesňuje dále. A Stellantis měl dokonce zajít tak daleko, že dealerům řekl, ať si nové vozy v přístavech vyzvednou sami.

Šéf britského Stellantisu tento stav nepopírá a říká, že nastalá situace způsobila „třenice” s dealery značky, vše ale staví do poněkud pozitivnějšího světla. Po dealerech prý brzké registrace aut žádá jen proto, aby si zastoupení vymínilo vyšší alokace nových aut pro britské zákazníky, takže to vlastně dělá pro ně... Svoz nových z přístavů ze strany dealerů je pak prý možný jen v omezené míře výměnou za finanční kompenzaci, což také považuje za pozitivní.

Jistě se na věc dá dívat lecjak, výsledek z pohledu zákazníka ale pozitivní není - má zaplatit plnou cenu nebo rozjet splátky za auto, které nedostal, a to primárně ve prospěch obchodních zájmů automobilového koncernu. Takto se podle mě se zákazníky nejedná, v mém světě určitě ne.

Zdroj: Car Dealer Magazine

Petr Miler