Autoforum

/

Foto: Catesby Tunnel, tiskové materiály

„Simulace jsou vždy špatné,” říká bez okolků jeho šéf. Svérázně pojaté testovací centrum pomáhá výrobcům, aby se nemuseli vymlouvat na drahé reálné testování, stabilní podmínky mají k dispozici na dosah ruky.

V posledních letech automobilky zkouší všemožnými způsoby zredukovat své náklady, a tak jsou reálné testy velmi často nahrazovány počítačovými simulacemi. To skutečně šetří peníze a celý proces zároveň i v nemalé míře zrychluje. Jenže souběžně s tím přichází i stále více problémů, které dříve výrobci nemuseli řešit. Jakkoli jsou dnešní simulační systémy značně pokročilé, realitu zkrátka plně odrazit stále nezvládají. To je důvod, proč mají skutečné aerodynamické tunely i reálná testovací centra stále svůj nemalý význam.

My si dnes posvítíme na Catesby Tunnel, jenž byl postaven již v roce 1897. Původně šlo o součást britské železniční sítě, tomuto účelu ale přestal sloužit v roce 1966, kdy došlo na uzavření trati. O její znovuzprovoznění se s příchodem nového milénia snažila společnost Chiltern Railways, nicméně její plány nakonec zrealizovány nebyly. Místo toho se před 10 lety začalo mluvit o konverzi tunelu na testovací centrum. V roce 2017 tento záměr získaly požehnání.

Dnes je tak Catesby Tunnel naprostým světovým unikátem, a to díky původní velkorysé stavbě, jak probírají kolegové z Motor1. Tunel je totiž 8,2 metru široký, 7,8 metru vysoký a 2,7 kilometru dlouhý. Testovaná auta zde tak mohou dosáhnout reálné rychlosti 160 km/h, a to na dobu 40 sekund. Případně se pak mohou rozjet i na více než 250 km/h, pochopitelně ale na kratší dobu. Klíčová je ale neměnnost podmínek, načež lze totéž opakovat až do úmoru. Díky tomu tunel nabízí i výhody vůči testům v reálném prostředí.

„Otázka, jakou si takřka všichni kladou je, proč simulace nejsou tím pravým ořechovým. V případě motorsportu jsou lidé posuzováni na okruzích, u silničních aut na silnicích. A pokud do sebe vše nezapadne, musíte vyrukovat s řadou výmluv, proč simulace nefunguje,“ říká Jon Paton, provozní ředitel projektu Catesby. A dodává, že „simulace jsou vždy špatné. Musíte jen přijít na to, co je špatně, a zda je to špatně kvůli důvodům, s nimiž jste spokojeni, nebo kvůli těm, které jsou špatné“.

Přestavěný tunel má být řešením tohoto problému, neboť na rozdíl od těch větrných v něm auta nestojí na místě, nýbrž se pohybují. A díky tomu jsou výsledky daleko bližší skutečnému světu. V tom pak sice výrobci mohou testovat rovněž, nicméně pokaždé s trochu jinými výsledky - teplota či vlhkost počasí se mění z minuty na minutu, což má následně vliv na vozovku, která pak ovlivňuje třeba chování pneumatik, brzd, zavěšení nebo třeba i aerodynamiky.

„Catesby Tunnel se oproti tomu liší, neboť vám umožní dosáhnout reálných podmínek, ovšem opakovaně. V podstatě vám tak dojdou výmluvy, proč simulace nefungují,“ říká dále Paton. A uvádí, že další z velkých výhod tunelu spočívá v jeho naprosto rovném asfaltu. I přes 2,7kilometrovou délku se totiž výška povrchu liší do dvou milimetrů. V důsledku toho je možné rozjet auto na určitou rychlost, poté přeřadit na neutrál a sledovat, kam dojede.

Tento proces je součástí měřicí procedury americké agentury EPA, mimo to ale plochost dráhy napomáhá závodním stájím odhalit i velmi drobné změny v nastavení. Tunel tak láká výrobce ze všech kontinentů, stejně jako mnohé týmy. Zajímavé přitom je, že jej vlastní společnost TotalSim zabývající se hlavně počítačovými simulacemi. Ta je pozůstatkem někdejší stáje Honda F1, ze které se zjevně nevyklubal nejprve Brawn GP a posléze tým Mercedesu.

Zdroj: Motor1

Petr Prokopec