Autoforum

/

Foto: Ruter, tiskové materiály

Tahle kauza nejspíš bude mít ještě několik dalších dějství, neboť přesně ty samé autobusy používá v Evropě kdekdo, české subjekty nevyjímaje. Máme stále více pocit, že to je v prvé řadě bouře ve sklenici vody, Seveřané ale očividně nic neponechávají náhodě.

Přiznám se, že si své soukromí poměrně úzkostlivě střežím. Jistě, nejednou jsem přiznal, že mám děti či chatu, na kterou jezdím Kiou Cee'd SW, dennodenně ale na sociálních sítích nesdílím, co jsem měl k snídani. A stejně tak na rozdíl od mnoha kolegů u testovaných aut nepáruji svůj mobil s palubním systémem. Něco takového totiž do jisté míry znamená, že někomu dáte přístup k takovému množství informací, že si o vás dokáže udělat podrobný obrázek, který se vždy dá zneužít.

Může to znít až paranoidně, ovšem zkuste na chvíli zaměnit virtuální svět za ten skutečný. A svůj mobil za papírovou složku plnou dat, kterou budete cizím lidem rozdávat na potkání. Možná až přehnaná ochrana soukromí je v takové chvíli adekvátní, zvlášť když pomalu veškerá elektronika má svůj původ v Číně. Tedy v zemi, která si neláme hlavu se spoustou pravidel, která u nás považujeme za obecně respektovaná a neúctu k nim trestáme

Před pár dny společnost Ruter, která je největším národním provozovatelem veřejné dopravy v Norsku, zjistila, že autobusy čínské společnosti Yutong mají nepřiznaná zadní vrátka umožňující vzdálené ovládání. Nelze touto cestou dělat s autobusy cokoli, vzdálený přístup ale dovoluje autobusy také na dálku vypnout. Nebo v nich třeba uvěznit cestující, obojí se dá snadno zneužít.

Ruter zatím žádné zneužití systému neobjevil, zatímco Yutong v reakci na dané zjištění oznámil, že toto řešení odpovídá evropským normám a nijak ho nezneužívá. Veškerá data podle Číňanů skladována v datacentru Amazonu ve Frankfurtu, kde s pomocí šifrování došlo na jejich zabezpečení. Bez souhlasu jejich zákazníků k nim tedy nikdo nemá přístup. Což jsou hezká slova, ovšem prolomit se dá vždy jakékoli zabezpečení. A tak to ne každého uklidnilo.

Mezi takové patří i dánská společnost Movia, která taktéž provozuje flotilu čínských autobusů. Z celkem 469 takových strojů jich logo Yutongu nosí hned 262, takže Dány rychle zachvátila panika, že i jejich autobusům hrozí ovládání z Číny přes rumunskou SIM kartu, jak uvádí The Guardian. Dánské úřady proto již odstartovaly vyšetřování, na jehož konci by mělo být Číňanům jakékoli případné zneužití systému zamezeno. Zároveň ale flotila má zůstat připojená k internetu.

Něco takového je ale prakticky nemožné. Pokud někomu dáte klíče od domu, aby ve vaší nepřítomnosti třeba uklidil, pak zkrátka musíte počítat s tím, že vám nemusí jen vyluxovat koberec, ale také třeba sejf. Riziko je obecně minimální, neboť úklidová firma si chce vydělávat úklidem a podobné excesy by její byznys zlikvidovaly. Pokušení ale zkrátka existuje a není těžké si představit, kdy bude moc velké na to, aby mu šlo odolat - to samé platí o Yutongu a jeho přístupu.

Předpokládáme v tomto případě obdobou realitu - Yutong chce prodávat autobusy, ne paralyzovat dopravu v Evropě, ale za určitých okolností... Reakce Norů a Dánů je tedy na jednu stranu trochu přehnaná, na tu druhou se ale nedivíme, že s oním rizikem prostě nechtějí žít. Jestli se ho ale dokážou reálně zbavit, je jiná otázka.

Zdroj: The Guardian

Petr Prokopec