Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Když se stát nestará o silnice, o které by se starat měl, vadí to akorát lidem, kteří po nich jezdí. Když se ovšem v nouzi rozhodnou zjednat nápravu sami, rázem se úřady starají - aby to nedělali.

Brzy ráno těsně po rozednění se parta sedmi mužů a žen vydává tvrdě pracovat do ulic italského Říma. Unavené obličeje si zakrývají šálami, když vykládají pytle stavebního materiálu blízko zdi chráněné baziliky sv. Pavla. Skupina nepatří mezi kriminálníky, třebaže je na ně tak některými nahlíženo. Členové tajné organizace GAP skrývají svou identitu, protože jejich dobrovolné opravy městského majetku probíhají bez oficiálního povolení samosprávy a stavební práce v této formě jsou nezákonné.

Nedostatečná údržba veřejného majetku je v Římě dlouhodobým problémem podobně jako u nás - silnice italské metropole prý „zdobí” desetitisíce výmolů. Letargické reakce státní správy jsou zdroj frustrace pro mnoho Římanů a jen díky tmu vznikla skupina celkově asi dvaceti aktivistů, kteří se rozhodli řešit problémy samy a suplovat tak roli lelkujících úřadů.

Zkratka GAP znamená „Gruppi Artigiani Pronto Intervento” (Skupina řemeslných záchranných služeb), odkazuje ale také na partizánskou skupinu „Gruppi di Azione Patriottica”, kteřá během druhé světové války bojovala s fašisty. „Vybrali jsme si toto jméno, protože mnoho našich rodičů nebo prarodičů se řadilo mezi partyzány a líbilo se nám odkázat na jejich vzpomínku,“ říká jeden z aktivistů, padesátiletý architekt Renato. Zatímco novodobá skupina GAP neriskuje své životy, jejich modus operandi je inspirován dřívějšími sabotéry - identifikují cíl, provedou akci a poté se ztratí v ulicích.

Hnutí v posledních měsících neopravilo jen silnice - do parády si vzalo i kašnu ze 40. let 20. století či dalo do pořádku některé přechody pro chodce. GAP vždy zanechají svůj podpis, opravená místa jsou ozdobena logem kladiva a šroubováku namalované na papírku nebo nastříkané přímo na nemovitosti. Tým na místě nechává vzkaz ostatním, aby se přidali do dobrovolnického hnutí. „GAP je tajná organizace - místo toho, aby Gapisté prováděli sabotážní akce, vykonávají opravy tam, kde byrokracie selhává. Najděte si svůj cíl, zorganizujte se a opravte ho: staňte se jedním z nás,“ nabádá lístek.

Jedním ze zakládajících členů je Peppe. Začal jednat na vlastní pěst, protože jeho dítě chodilo do školy po neviditelném přechodu nebo okolo rozbité kašny. Město opravilo jen potrubí a zbytek nic. „Tak jsme se rozhodli zasáhnout v noci,“ vzpomíná. Peppe říká, že GAP musí občas zajít za hranice zákona. K opravě kašny neměli svolení a na přechod pro chodce zavřeli cestu bez včasné ohlášky. „Pravda, místní samosprávu jsme obešli,“ potvrdil Renato.

Je to nepochybně záslužná činnost, tragikomické ale je, že úřady zajímá hlavně to, že někdy není legální. Když se tedy úřady mají starat o majetek, který je jim svěřen, nedělají nic a nechají jej chátrat. Když už se na to ale občané nevydrží dívat a rozhodnou se opravit místo na vlastní pěst, úřady najednou hýří aktivitou, aby jim v tom zabránily pro údajnou nezákonnost. V jak absurdním světě to žijeme.

Dobrovolníci vědí, že riskují problémy, protože autority mohou kdykoliv zasáhnout. Členové dobře znají možná rizika, proto se do práce pouští nepozorovaně a se zakrytými tvářemi. Místo pochvaly očekávají problémy se zákonem a že nikdo z nich zatím nebyl přistižen a trestán je prý jen tím, že zatím měli štěstí na policisty, kteří zkrátka neměli žaludek „buzerovat” někoho, kdo i jim vlastně jen pomáhá.

Zdroj: The Guardian

Mirek Mazal