Autoforum

/

Foto: Toyota

Na trhu s auty pořád existuje spousta nerovnováh, které různé subjekty využívají ve svůj prospěch. V případě dealerů nových vozů je řada automobilek omezuje v tom, za jaké ceny je mohou prodávat, ale co když z nich udělají naoko ojetá? Tam už se zvyšování cen meze nekladou, což mívá bizarní dopady.

Před příchodem koronaviru se automobilová branže pohybovala v jasně zajetých kolejích. Pokud jste tedy zatoužili po novém voze, jednoduše jste zamířili k prodejci, u kterého jste si ten který model objednali. U mainstreamové produkce pak nebylo od věci očekávat citelnou slevu oproti ceníkovým cenám a vyřízení objednávky během pár měsíců. Roky čekání či připlácení si za brzké dodání, takové praktiky byly spojené jen se vskutku výjimečným zbožím.

Za posledních pár let se ovšem svět převrátil vzhůru nohama. A jen v málokterém odvětví nyní najdeme trh, který by nebyl zdeformován politickými machinacemi či ne zcela korektním jednáním výrobců a prodejců. Za příkladem zamíříme do Austrálie, kde si momentálně kupující stěžují na chování dealerů Toyoty. Ti totiž zcela nová auta nepředávají zákazníkům, kteří si je objednali. Místo toho z nich dělají papírové ojetiny, které pak prodávají dráž někomu úplně jinému.

Tato strategie je spojena hlavně s některými verzemi modelů RAV4, Corolla Cross či Camry, o které je velký zájem. Dokonce natolik, že čekací lhůty se natáhly až na dva roky. To je již opravdu značná doba, načež skutečně velké množství zájemců začíná uvažovat, zda není lepší sáhnout po ojetině. A kde je poptávka, tam se objeví i nabídka - ojetin je sice málo, ale z nových vozů je lze papírově vytvořit velmi snadno. A když se k tomu přidá, že některé automobilky nevidí rády, že dealeři prodávají jejich nová auta za vyšší než ceníkové ceny, je to skoro dokonalá kombinace. Za kolik si dealeři prodají ojetinu, je jejich věc.

Situace zašla tak daleko, že skutečně nová Toyota Corolla Corss GXL Hybrid by měla stát 47 541 australských dolarů (cca 678 000 Kč), kolegové z Drivu ovšem zjistili, že jeden exemplář s 6 najetými kilometry je jako ojetý nabízen za 53 990 AUD (asi 770 000 Kč), další s 33 km na tachometru je pak k mání za 53 888 AUD (cca 769 000 Kč). I přestože jsou tedy SUV nabízena jako ojetá, je s nimi spojen až 13procentní nárůst ceny vůči oficiálnímu ceníku. Za tím stojí fakt, že vozy jsou k mání hned.

Kolegy na danou praktiku upozornil frustrovaný kupec nového auta, jehož objednávka stále nebyla vyřízena. Přitom stejné vozy byly zaregistrovány na dealery teprve nedávno, prodejci tedy raději odkládají dodání skutečně nových vozů čekajícím zákazníkům za ceníkové ceny, aby z nich udělali ojetiny a prodali je dráž. Australské zastoupení tak skutečně má máslo na hlavě, ovšem s danou praktikou hned tak zatočit nehodlá. Uvedlo totiž, že „pokud si zákazník objedná nový vůz, ovšem následně ho již nechce a prodá jej zpět dealerovi, je takové auto považováno za ojeté“. To je samozřejmě pravda, něco takového se ale stává relativně zřídka, kšeftování s naoko ojetými novými auty je mnohem rozsáhlejší. Další komentář ovšem zastoupení Toyoty odmítá.

Na první pohled se tak může zdát, že Honda a Mercedes-Benz zamířily správným směrem, když v Austrálii zavedly strategii fixních cen. Nicméně tímto způsobem vlastně došlo na zdražení u celého portfolia, jen oficiálně, zatímco u Toyoty se jedná o kontroverzní tah několika prodejců, který místní zastoupení toleruje a nespokojenost zatím nezaznívá ani z japonského ústředí. Třícípá hvězda má navíc na krku rozezlené dealery, kteří ji ženou k soudu.

Ve finále lze tedy konstatovat jen to, že se svět za pár let opravdu změnil, a bohužel nikoli k lepšímu. Automobilky by si měly uvědomit, že tímto chováním resp. jeho tolerováním dráždí hada bosou nohou, který je může snadno kdykoli bolestivě uštknout. Že toho nedbají, není bohužel nic nového, a tak změnu k lepšímu v dohledné době opravdu nečekáme.

Zdroj: Drive

Petr Prokopec