Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nový limit emisí CO2 platí, jen s prodlouženým obdobím, kdy se bude jeden prodaný nízkoemisní vůz počítat za dva. Problematická podstata zůstává.

Evropský parlament schválil nové limity emisí oxidu uhličitého, které mají začít platit od roku 2021. Magická hodnota, které musejí všechny automobilky bez rozdílu zaměření v průměru dosáhnout, bude činit 95 g CO2/km, tedy spotřebu paliva zhruba 3,9 litru benzínu na 100 km. Takový limit byl původně v plánu na rok 2020, EP ale zavede „přechodné období”, které má trvat po dobu tří let od roku 2020 do roku 2022.

Německé snahy shodit tento nesmysl ze stolu se setkaly jen s částečným úspěchem. Unie poté měla nepříliš dlouhý čas na nové plány, které schválila právě nyní. O moc racionálnější však nejsou. Limit průměrných 95 g CO2/km na portfolio pro rok 2020 stále v podstatě platí, ale prodloužena byla platnost tzv. superkreditů, kterými automobilky mohou kompenzovat emise silných aut anebo jen aut s rozumně dimenzovanými motory, netvořenými jen pro co nejnižší papírovou spotřebu.

Ony superkredity se vztahují právě ke zmíněnému přechodnému období. To spočívá v tom, že i po roce 2020 se bude každé prodané auto s emisemi pod 50 g CO2/km počítat za dvě prodaná auta, v roce 2021 za 1,67 prodaného auta, v roce 2022 za 1,33 prodaného auta a až v roce 2023 se bude počítat jako jedno prodané auto. Po tuto dobu tak má být pro výrobce snazší se matematickou magií vejít do průměrných 95 g CO2/100 km. Stejný „fígl” platí i dnes, původně měl ale skončit již s rokem 2020.

O změnu se snažilo právě Německo. To je domovem značek vyrábějících luxusní auta, kterým pod kapotu litrový tříválec namontujete těžko - i když čtyři válce v sedmičkovém BMW se pomalu stávají standardem a doba tříválců je alespoň v menších modelech v Mnichově též na spadnutí.

Jestli může být Německo a s ním i celá automobilová Evropa s výsledkem spokojeno, není zcela jednoznačné. Jakýsi ústupek z nereálných a ekonomicky nebezpečných vizí to být může, je však jen odsunutím velmi přísných nařízení o dva roky. Většina euroúředníků očividně velkou vazbu na realitu nemá, vždyť už dnes jsou normované hodnoty spotřeby paliva někde úplně jinde, než reálná čísla, a to i přes drahá a složitá řešení, která ve výsledku zaplatí zákazník, stejně jako palivo, jehož spotřeba se ve skutečnosti nesnížila až o tolik. Zdravý rozum tady už dlouho dostává na frak...

Marek Bednář