Autoforum

/

Foto: Tesla

Obecně vzato nejsme příznivci stávek, jako extrémní prostředek k dosažení oprávněných požadavků zaměstnanců je ovšem respektujeme. Proč ale nyní stávkují lidé, kteří nemají s vlastními pracovními podmínkami žádný problém? A navíc zasahují aktivity jediné firmy, která je ani nezaměstnává?

Právo na stávku je i u nás zaručeno Listinou základních práv a svobod a jako takové jej respektujeme. Ostatně už v minulosti jsme byli nejednou svědky toho, že to byl až tento extrémní prostředek, který někoho donutil přestat jednat ve zjevném rozporu se zájmy lidí. U nás se stávkuje minimálně a máme pocit, že Češi s tímto instrumentem zachází rozumně, v některých zemích se ale stávkuje za každou pitomost, na kterou lidé vznášejí nárok jen proto, že zrovna mohou. Taková Francie budiž příkladem.

Pořád lze ale aspoň technicky považovat za oprávněnou stávku, pokud někdo zastaví práci pro firmu, která jej zaměstnává, s vidinou získání lepších podmínek pro sebe a své kolegy. Nazvěme to zákonným nátlakem, ale to, co se nyní vzedmulo proti Tesle ve Skandinávii, hraničí spíše s vydíráním a šikanováním jednoho konkrétního subjektu ze strany lidí, kteří s ním nejsou v žádném pracovním vztahu.

Na počátku všeho bylo 130 mechaniků, kteří po automobilce požadovali podpis kolektivní smlouvy s odbory, které je měly zastupovat. Něco takového Tesla dlouhodobě odmítá a nikoli pouze ve Švédsku, nýbrž po celém světě. Nicméně tato země je značně socialisticky založená, členy některé z odborových organizací je zhruba 90 procent všech zaměstnanců. Nemusíme s tím souznít, ale tohle byl relevantní požadavek a stávka relevantní prostředek. Co se začalo dít poté, Elon Musk označil za „šílené”. A výjimečně mu docela rozumíme.

K oněm mechanikům se totiž postupně přidali také uklízečky showroomů značky, elektrikáři opravující síť Superchargerů či dělníci v přístavech, kteří vykládají a nakládají auta. Finální kapkou pro Elona Muska pak bylo zapojení pošťáků, kvůli čemuž Tesle přestaly chodit registrační značky a dokumenty potřebné k přihlášení aut do provozu. Problém je v tom, že žádný z těchto lidí pro Teslu nepracuje a „stávkovat” začali v rámci zaměstnání pro úplně jinou firmu, která má s Teslou na to či ono uzavřenou smlouvu, navíc jen proti jedné firmě. Divíme se, že to vůbec legálně možné, ale Švédsko je Švédsko.

Přesto měl tento postup své limity, a tak automobilka povolala do boje právníky a u soudu dosáhla aspoň toho, že úřady musí zajistit doručování značek, i když si pošťáci nespolupracují. Následovat měly další právní kroky a chvíli se zdálo, že Tesla je z nejhoršího venku. Mimo jiné i proto, že na stávku zareagovala poměrně pružně a švédské přístavy plné stávkujících lidí obešla s pomocí jiných, mj. dánských. Aktuálně ale přišel krok, který automobilku opět vhání do kouta.

Dánská odborová organizace 3F totiž oznámila, že za dva týdny zastaví vykládku Tesel určených pro švédský trh. Znovu se tak údajně děje ze solidarity, tentokrát ovšem ne jen v jiné firmě, ale dokonce v jiné zemi. To už nám přijde úplně přes čáru - jaký problém mají dánští zaměstnanci přístavů se svou prací? Tesla je nezaměstnává a činnost, kterou pro ni zprostředkovaně dělají, přispívá jejich zaměstnancům i na jejich platy. Tohle je zvrácené.

„I když jste jedním z nejbohatších lidí světa, nemůžete vytvářet vlastní pravidla. Tady na severu máme v rámci pracovních vztahů jisté dohody a pokud tu chcete dělat byznys, musíte se jim podvolit,“ uvedl pěkně odborářsky předák unie 3F Jan Villadsen. I jeho slova ale hraničí s vydíráním. Znovu opakujeme - lidé v Dánsku se svými pracovními poměry problém nemají, ani nepracují pro Teslu. Přesto odmítají vykonávat práci, ke které se smluvně zavázal jejich zaměstnavatel, který je za to odměňuje v souladu s jejich představami. Už proto očekáváme další právní kroky a pochopitelně tlaky na ony dodavatele.

Kdo se bude smát naposled, v tuto chvíli nelze odhadovat. Faktem nicméně je, že nálady ve společnosti jsou všeobecně horší. Z velké části je to vina politiků, kteří zásadně narušili klasické fungování trhu a svými kroky zasáhli hlavně střední třídu. Zůstala zde tak hrstka velmi bohatých a masy chudších. Propast mezi těmito tábory vede ke stále větší nespokojenosti některých z nich. A ve snaze dosáhnout aspoň lepšího pocitu sahají po prostředích, které jsou podle nás pod úrovní minimální přijatelné korektnosti.

Zdroj: Auto News

Petr Prokopec