Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Dle plánu francouzského ministra pro životní prostředí a tamního prezidenta se naše planeta má stát opět skvělou. A to prý s benziny a diesely nepůjde.

O konci spalovacích motorů se mluvilo ještě před kauzou Dieselgate, největší skandál v historii Volkswagenu ale tento proces urychlil. O přechodu na elektřinu, popřípadě hybridní pohony, se hovoří stále více, často je jedním dechem zmíněn i zákaz vjezdu aut poháněných klasickými spalovacími motory do center velkých měst. A někteří jsou natolik radikální, že uvažují i o totálním zákazu provozu benzinových či dieselových aut.

Nejdále v těchto úvahách zachází v současnosti Francie. Tamní ministr životního prostředí Nicolas Hulot nyní oznámil, že země do roku 2040 benzinová a dieselová auta zakáže. Jde přitom o součást plánu nedávno zvoleného prezidenta Emmanuela Macrona „učinit tuto planetu opět skvělou“ po vzoru toho, jak Donald Trump chce učinit znovu skvělou Ameriku. Kromě toho je zákaz i součástí daleko větší iniciativy, v jejímž důsledku by do roku 2050 měla Francie mít „neutrální karbonovou stopu”.

Je však otázkou, nakolik bude tento plán fungovat. Jen za první letošní půlrok bylo ve Francii prodáno 95,2 procenta nových aut se spalovacím motorem. Na hybridy tak vychází pouze 3,5 procenta všech registrací, na ryzí elektromobily pak dokonce jen 1,3 procenta. Hulot a jeho tým před sebou tak mají velký úkol, který si ministr chce usnadnit zavedením systému pobídek.

Podrobnosti ale neprozradil, snad proto, aby se si jeho sliby časem lidé nezačali vynucovat. Je snadné vyhlásit plán, jehož splnění bude mít na starosti někdo úplně jiný. Je téměř jisté, že pánové Macron a Hulot budou za 20 let někde užívat svého politického důchodu a starosti o lepší zítřky ponechají jiným. Dnes tak můžeme jen spekulovat, jak Francie přinutí své občany přejít na elektroauta. Zpočátku se ovšem podpora bude týkat jen dieselových aut vyrobených před rokem 1997, v případě benzinových pak vyrobených před rokem 2001. Půjde tedy o minimálně 16leté vozy.

Při pohledu na daný věk se ovšem dá předpokládat, že většina lidí nemá takto staré vozy z obliby, ale z nutnosti - nové si zkrátka nemůže dovolit. A jelikož hybridy a elektromobily jsou o poznání dražší než auta s konvenčním ústrojím, budou muset ony pobídky být opravdu vysoké, aby vůbec měly nějaký efekt. V tu chvíli je ale třeba se ptát, kde chce Francie vzít finance na tyto dotace - už teď je její státní rozpočet po léta schodkový.

Na tyto otázky ale většinou politici odpovědi neposkytují. Nejspíše tedy nemá smysl ani ptát se starostky Paříže Anne Hidalgo, kterak hodlá pozměnit zásobovací procesy, když chystá zákaz vjezdu dieselových aut do francouzské metropole. Je jasné, že i v tomto případě by velkou roli měly hrát hybridy a elektromobily, tedy vozy, které zatím skoro nikdo nechce, alespoň ne za jejich současných, beztak výrazně dotovaných cen.

Francii tedy čeká nemalý boj, přičemž politici dokonce i připouští, že pro samotné výrobce nepůjde o snadnou záležitost. Věří ovšem, že ti se s danou záležitostí úspěšně poperou. Stejně jako nejspíše věří, že do zmiňovaných mezních dat již bude fungovat infrastruktura. Tak uvidíme, co, kdy a jak se vyplní.

Petr Prokopec