Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Málokdo má dnes odvahu nazývat věci pravými jmény, německý profesor ekonomie tureckého původu s tím ale nemá problém. Sebezničující kroky Němců v oblasti elektromobility jdou podle něj tak daleko, že se jim smějí i Turci, kteří neprosluli zrovna jako dobří hospodáři.

Letos v červnu bylo v Německu prodáno 52 988 čistě elektrických aut, celkové registrace za první letošní pololetí tak meziročně narostly o 32 procent na 220 244 kusů. To sice není málo, stále to však představuje jen 15,8procentní podíl na trhu. A je otázkou, zda bateriový pohon ještě má kam stoupat. Popsaný stav nastal jen za cenu extrémních dotací a nespočtu daňových výhod, přičemž první jmenovaný faktor začne od letošního září, kdy skončí dotace pro firmy, postupně odcházet do věčných lovišť. A od ledna 2024 zmizí jejich další část pro všechny.

Pokud tedy Němci nedovolí dotacím pokračovat, což během topné sezóny, kdy životní náklady všech půjdou zase nahoru, nezní příliš pravděpodobně, se po letech růstu nejspíše dočkáme stagnace či propadu. Něco takového je ale značnou trhlinou v plánech výrobců, kteří předpokládali, že když politici zavelí, klientela si jednoduše někde vypůjčí peníze, které bude splácet pomalu dekádu, a koupí si auto, které ji ani tak dlouho nevydrží.

K celé věci se nyní vyjádřil Hasan Alkas, německý profesor mikroekonomie působící na univerzitě Rhein-Waal, který už svým jménem nezastře turecký původ. A nejde jen o něj, dříve pracoval jako poradce tureckého ministerstva dopravy, takže blízko má k celé branži. Je to ale jinak člověk, který přes turecký původ v Německu vyrůstal a pracuje, přesto si směrem k Němcům nebere žádné servítky.

„Turci se dnes Německu smějí. Bylo vždy obdivováno a vnímáno jako průmyslová země, jako automobilová země. A místní silnice byly vnímány jako symbol prosperity. Dnes jsou ale lepší vozovky v Turecku,“ začíná Alkas svůj žalozpěv spíše než chvalozpěv. A dodává: „V Turecku nikdo nevěří, že to Německo zvládne jen s větrnou a solární energii. Je to zdroj, který chvíli k dispozici máte a poté zase ne. Nedá se na něj spolehnout. Proč se Němci k něčemu takovému upnuli?“

Na dodatek redaktora Focusu, podle nějž se tak Německo chce zbavit závislosti na fosilních a jaderných zdrojích energie, reaguje slovy: „Ano, ale ničíte si tím průmysl. To samé se děje s auty, Němci mají skvělý a úspěšný automobilový průmysl. (...) Proč tedy zabíjejí svou vítěznou mašinu? Pokud budou spotřebovávat méně ropy, emise CO2 globálně neklesnou, jen jiné země si jí koupí víc. Jsem fanda německých aut, mé dieselové BMW jezdí za 6 litrů na sto. Proč by tato technologie měla nyní zmizet?” ptá se dále Alkas.

Tyto kroky, stejně jako vypínání uhelných a jaderných elektráren, povedou pouze k další destrukci německého průmyslu. A vlastně i veškerého okolního. „V Turecku se přitom staví nový reaktor. S pomocí Ruska. Nikdo nechápe, proč se v Německu odstavují jaderné elektrárny, když tam mají tolik dobrých techniků. Proč si Německo myslí, že to zvládne bez jaderné energie? Co jednou zmizí, je nenávratně pryč,“ uvádí k energetickým aspektům.

„My Turci chceme silné a úspěšné Německo, protože z toho můžeme profitovat. Jenže vidíme slabé Německo, což nás začíná trápit. Bude to mít své následky. Německo vždy bylo synonymem pro preciznost, spolehlivost a pracovitost - tyto hodnoty ale začínají mizet. A Turci kvůli tomu nevidí svou dlouhodobou budoucnost v Německu zrovna skvěle,“ dodává německý profesor. A naznačuje, že za pádem stojí hlavně politici, kteří jinde než v politice nic nedokázali.

„Němci potřebují reset - staré hodnoty a optimismus se musí vrátit. Měli byste konečně najít svou starou sílu. Vděčím této zemi za hodně, ale od dob konaviru se mnohé změnilo. To, co se od té doby stalo, není pozitivní. Mnoho lidí se otočilo ke společnosti zády.,“ uzavírá svou tezi Alkas.Jsou to slova, která můžeme bez okolků podepsat, nejsme si nicméně jisti, zda ho někdo ve vyšších patrech politiky bude poslouchat. Zatím jsme si takové snahy nevšimli...

Zdroj: Focus

Petr Prokopec