Autoforum

/

Foto: Toyota, koláž Autoforum.cz

Prakticky každá nová generace jakéhokoli auta je lepší než ta předchozí, zvlášť když chvíle jejich příchodu na trh dělí skoro tři dekády. V klání staré Toyoty Supra s jejími moderními nástupci to tak ale úplně nevypadá.

Úspěšná generace sportovního vozu představuje pro výrobce pověstnou minci se dvěma stranami. Na té jedné je reputace, kvůli níž se zákazníci zapisují do pořadníků prakticky již ve chvíli, kdy je teprve oznámeno, že na nástupci se teprve začíná pracovat. Nicméně souběžně s tím je třeba počítat s vysokými očekáváními, kterým nemusí být snadné dostát. Zájemci logicky předpokládají, že novinka si zachová veškerá pozitiva svého předchůdce a ve stěžejních oblastech jej překoná.

S onou odvrácenou stranou musí již prakticky dva roky bojovat Toyota, která se v lednu 2019 na tehdy ještě pořádaném autosalonu v Detroitu pochlubila kupátkem Supra páté generace. Potlesku se ale nedočkala, místo toho přišla opravdu nemalá kritika, kterou následovaly dodnes mizerné prodeje. Není to až tak překvapivé, neboť předchůdce se stal ikonou i kvůli tomu, že byl výkladní skříní těch nejlepších technologií japonské automobilky a na svou dobu šlo o opravdu rychlé auto. V případě nástupce se ale jedná v podstatě o BMW Z4 se specifickou karoserií, již mnichovští staví Toyotě jako odměnu za to, že je nechala okouknout technologie vodíkového Mirai.

Právě skutečnost, že nejde o pravověrnou Toyotu, nýbrž daleko více o BMW, vadí fanouškům nejvíce, bavorskou značku ale pro dnešek nechme stranou. Místo toho se zaměříme na souboj právě nové Toyoty Supra s její ikonickou čtvrtou generací. Toho se zúčastnily hned tři vozy, neboť novinka je kromě šestiválcové jednotky k mání také s přeplňovaným dvoulitrem. Ten místo 340 koní dává k dobru pouze 258 ořů, na druhou stranu je však spojen s citelně nižší hmotností (1 395 kg versus 1 495 kg). Je ale daný rozdíl dostačující pro to, aby čtyřválec porazil třílitrový agregát? A jak do daného srovnání zasáhne čtvrtá generace?

To jsou otázky, na které vám nejlépe odpoví nové video Mata Watsona z Carwow. Sprint nakonec dopadl podle očekávání, když nový třílitr následoval nový dvoulitr a až třetí byla předchozí generace. Je ale třeba dodat, že rozdíly byly relativně malé a starší Supra prohrála se slabší verzí té novější jen o dvě desetiny. V pružném zrychlení a v deceleraci pak byla vždy druhá.

Možná si řeknete, že to není nic ohromujícího, je ale jednak třeba poznamenat, že čtvrtá generace byla osazena čtyřstupňovým automatem, kterém řazení skutečně moc nejde a s moderními automaty jej nelze srovnat. V jiných oblastech ale pokrok není moc patrný a kdo ví, jak by vše dopadlo, kdyby Supra IV měla manuál. Uvážíme-li, že starší model přišel na trh v roce 1993, tedy o 26 let dříve, je v tomto klání morálním vítězem a nejlépe připomíná, že její moderní nástupci nemají čím zaujmout. Jsou to nejen „nejaponská”, ale i mnohem méně výjimečná auta, kterým zvládne konkurovat kdejaký lepší hot hatch.

Co je paradoxní, řidiči pravověrné Toyoty pomáhala absence systému launch control, který vyvinulo BMW a který v těchto autech tradičně moc nefunguje. A nefungoval ani tentokrát. Stejně jako Mat Watson zastáváme názor, že kdyby tuto technologii vyvinula Toyota, fungovala by bez sebemenších potíží. Otázkou však je, zda by poté následoval obchodní úspěch. Můžeme si myslet cokoli, ale realitu se nikdy nedozvíme, jedno ovšem jasné je - nová Supra neboduje a i z tohoto klání je patrné, proč.

Ve srovnání s tím předchůdce byl výkladní skříní vrcholných technologií japonské automobilky. Jako takový ale nastavil laťku možná až příliš vysoko. Foto: Toyota

Zdroj: Carwow@YouTube

Petr Prokopec