Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Clarkson je hvězdou světa aut, a tak byste od něj možná nečekali „fušování” do letectví. Jenže je to také Brit a právě Britů se svými prohlášeními dotkl legendární Chuck Yeager.

Charles Elwood Yeager, zvaný Chuck, je vůbec prvním pilotem, kterému se podařilo pokořit rychlost zvuku. Stalo se tak skoro přesně před jedenasedmdesáti lety, konkrétně 14. října 1947, kdy s experimentálním letounem Bell X-1 vystoupal do výšky 13 700 metrů. Dokázal to navzdory tomu, že si dva dny před letem při pádu z koně zlomil dvě žebra. Jelikož se však obával, že by kvůli zranění byl stažen z mise, zašel pouze za civilním lékařem, který vše udržel v tajnosti.

Pokud si uvědomíme, že Yeager měl letět rychlostí jedenáct set kilometrů za hodinu, mohli bychom vše brát jako neuvážený čin tehdy čtyřiadvacetiletého mladíka. Nicméně to je ryzí mýlka, neboť americká legenda v té době již za sebou měla peklo druhé světové války, během kterého se stala nadmíru úspěšným bojovým pilotem. Yeager přitom uplatnil svůj neobvykle ostrý zrak, díky kterému už jako teenager zvládl střelit jelena na 550 metrů.

Proč o něm ale hovoříme? Stojí za tím Jeremy Clarkson, který se s leteckým esem dostal do hádky na sociálních sítích. Yeager na svém účtu na Twitteru uvedl, že Concorde uskutečnil svůj první supersonický let až 1. října 1969. Tedy dlouhých dvaadvacet let po něm. Britsko-francouzský tým, který stál za jeho zrodem, si proto Yeager dovolil nazvat „Zpomalenými učenci“. Tím Jezzu evidentně nadzdvihl ze židle a úder se rozhodl vrátit.

„Stále čekáme, až se tam dostane SST. A navíc, byla to britská technika, která vás dostala za Mach 1,“ uvedl Clarkson. Tím narážel na skutečnost, že ve stejné době, kdy v Evropě probíhal vývoj Concorde, se Američané pokoušeli o svůj supersonický Boeing 2707 zvaný též SST. Nicméně s ohledem na narůstající náklady a nejasnou situaci na trhu se nakonec rozhodli projekt zrušit. Do roku 1971 tak vznikly pouze dva prototypy, ty však žádnou bariéru nepřekonaly.

Mimo to Clarkson poukázal na skutečnost, že Bell X-1, se kterým Yeager rekordu dosáhl, má své základy v přísně tajném projektu britského ministerstva letectví. Ten odstartoval již v roce 1942, nicméně o dva roky později Britové podepsali dohodu se Spojenými státy o sdílení dat a výzkumů. Za oceán tak mířily informace o experimentálním letounu M.52, který byl hotov na 90 procent.

Američané samozřejmě v té době již měli rozjetý vlastní výzkum, nicméně měli problém s nestabilní zadní částí. Inspirací se jim stal právě britský výtvor. Tedy takovou posloupnost alespoň zmiňují veškeré encyklopedie, stejně jako Clarkson. S tím ovšem Yeager nesouhlasí. Na Twitteru prohlásil, že data nezamířila přes oceán dříve, než on pokořil rekord.

Další Clarksonova reakce již chybí, přičemž je skutečně otázkou, jak se vše před sedmdesáti lety odehrálo. Pravda, Yeager byl jako jediný z nás při tom, nicméně na druhou stranu, dnes je mu 95 let, a tak je možné, že si již souslednost jednotlivých událostí dokonale nepamatuje. Čímž jej ovšem nechceme nikterak shodit, za to, co vše v životě dokázal, před ním stoprocentně smekáme klobouk.

Daný spor tedy nejspíše zůstane nerozřešen, nicméně Clarksonovi za jeho útok na válečného veterána vlastně musíme poděkovat. Bez něj by totiž jen málokdo mimo fanoušky vzpomněl, že je to již takřka půlstoletí, co Concorde absolvoval svůj první nadzvukový let a 71 let, co rychlost zvuku pokořil první člověk. Zajímavé přitom je, že ačkoliv se technologie od té doby neskutečně vylepšily, nadzvuková dopravní letadla jsou dnes neexistující věcí. Proč tomu tak je, jsme detailnĚ probírali loni.

Ten je přitom prvním pilotem, který překonal rychlost zvuku, a to s experimentálním letounem Bell X-1 již v roce 1947

Petr Prokopec