Autoforum

/

Foto: Girardo and Co., publikováno se souhlasem

Je tak vzácná, že se v prodeji objevuje jen jednou za delší čas. A je tak úžasná spojením své neotesané brutality s luxusní civilizovaností, že do kolen pošle i lidi, kteří o italských autech nechtějí ani slyšet. Delta S4 Stradale je jednou z největších automobilových legend, podle toho ale také bude stát.

Fanouškům rallye jistě nemusíme připomínat, co to je Lancia Delta S4, legenda skupiny B, která měla podpořit prodeje silniční Delty, třebaže s ní technicky neměla téměř nic společného. Vyšlo to perfektně a Delta S4 měla i nástupce ve formě verzí HF a Integrale.

Před zrodem ikony rallye však musel vůz, který chtěl vstoupit do zápolení, splnit určitá pravidla. Jedním z nich byla výroba 200 exemplářů soutěžního auta v silniční specifikaci. Tomu obvykle výrobci neměli problém dostát, dvě stovky aut nebyly zase tak moc, jenže Italové měli i s tím potíže. Tolik aut tedy nikdy nevyrobili, i když Mezinárodní automobilové federaci nabulíkovali opak. Proto ji říkáme lhářka. Kolik těchto aut vzniklo, nikdo neví přesně, hovoří se ale o 70 až 80 vozech. Díky bohu aspoň za ně.

Každá silniční Delta S4 dostala označení Stradale a oproti soutěžní verzi jí přibyl posilovač řízení, zvuková izolace, palubní počítač nebo klimatizace. A není to jen tak, aby se neřeklo, tento stroj uvnitř hýří až svérázným luxusem - asi byste do něj neřekli, že s minimálními úpravami může létat po rallyových erzetách takovou rychlostí, jako málokdo před ním i málokdo po něm, vypadá díky noblesní kabině neuvěřitelně zkrotle.

V útrobách totiž musela zůstat úplně stejná osmnáctistovka jako u soutěžní verze a i ona měla kompresor Rootsova typu a turbodmychadlo KKK, každou součástku s vlastním mezichladičem. To z ní dělá jedno z hrstky silničních aut přeplňovaných turbem i kompresorem zároveň.

Motor byl podle některých zdrojů naladěn na 250 koní a 290 Nm, což znamenalo zrychlení na stovku za 6 vteřin a maximálku 225 km/h. Podle jiných zdrojů tu koní bylo 300. Je to ale celkem nepodstatné, obojí byly hodnoty uměle snížené pro toto provedení. V mistrovství světa v rallye byl tentýž agregát laděn na 550 i víc koní, i s polovičním výstupem se ale zejména akcelerace vozu v roce 1985, kdy se zrodil, řadila mezi silničními auty k vynikajícím.

Pochopitelně, Delta S4 Stradale tehdy nebyla levná a levná není ani dnes. Kousek, který si můžete prohlédnout na fotkách níže, je na prodej u britské firmy Girardo and Co. Jako nová byla tahle Delta v roce 1986 dodána italskému majiteli, ten ani žádný další s ní ovšem pořádně nejezdili - auto má dodnes najeto 23 628 km a podle toho vypadá - je jako nové, byť některé „znaky Itálie” nezapře.

Údržba nicméně prováděna byla, jak se u aut ve sbírkách na úrovni sluší, K autu je tu tak krom původního manuálu i vyplněná servisní knížka a má také certifikát pravosti přímo od automobilky Lancia. Pokud si pamatujete na článek o jiné červené Deltě S4 Stradale z roku 2015, tak tenhle kousek je možná o něco horší, přesto bude stát víc než tehdejších 319 tisíc Eur.

Cenu prodávající odmítá uvést jen tak, podle výsledků aukcí z posledních let ale odhadujeme prodejní cenu někam mezi 400 a 500 tisíc Eur, tedy asi 10 až 12,4 milionu korun. Jestli za takové peníze stojí, je otázka. Je to na každý pád skutečně vzácný kousek, z oněch 70 až 80 aut jich může být v tomto stavu dnes snadno jen pár...

Zdroj: Girardo and Co.

Petr Miler